Je ve rtěnce olovo?

5,0 5
1

Je ve rtěnce olovo?zdroj: shutterstock.com

V té mojí rozhodně ne. A ve vaší možná taky ne. Ale určitě není od věci brát zřetel i na to, co obsahuje dekorativní kosmetika. Přestože máme pocit, že to je “jen” rtěnka, řasenka, oční stín… Dekorativní kosmetiku máme občas tendenci brát jako něco, co nemá žádný potenciál ovlivnit naše zdraví. Je to ale pravda?

Makeup si nanášíme na pleť stejně jako krém, oční stíny a řasenku tak blízko k očím, jak ani oční krém ne a velkou část rtěnky sníme. Možná by nás tedy dekorativka měla zajímat minimálně stejně jako pleťová kosmetika a klidně i jídlo.

Čeho se tedy můžeme v dekorativní kosmetice nadát a čeho bychom se měli vyvarovat? Pokud pomineme obvyklé chemické mňamky, jako parabeny, umělou parfemaci nebo konzervanty, tak největším problémem konvenčních makeupů jsou silikony. Ty sice nijak přímo neškodí, ovšem vytvářejí na pleti vrstvu, kvůli které nemůže pleť správně fungovat. Pokud máte bezproblémovou pleť a jinak používáte vhodné produkty, nemusíte žádná negativa ani zaznamenat. Ale pleť jenom trochu podrážděná, aknózní nebo dehydrovaná může na silikony reagovat značným zhoršení stavu. Dostáváme se tak do paradoxního začarovaného kruhu, kdy na pleť ve snaze, aby vypadala líp, nanášíme něco, co její stav zhoršuje.

Dalším, ale nezanedbatelným faktem je to, že silikony se v přírodě nerozloží. To, co z obličeje smyjeme, se dostává do vody a přispívá k jejímu stále stoupajícímu znečištění. A pokud se snažíme vyhýbat testované kosmetice, měli bychom silikony zavrhnout úplně. Buďte si jisti, že každá z takových složek byla při svém vývoji testovaná naprosto masivně, zejména proto, že mnoho silikonových sloučenin se používá i v lékařství. Že to někdo koupí jako hotovou surovinu (kterou již testovat netřeba) a přidá do produktu, který neotestuje (protože mu to legislativa EU zakazuje, tak proč by na to plýtval prostředky) nemá s respektem ke zvířatům nic společného. To je čistý alibismus.

Je ve rtěnce olovo?

Přírodní makeup možná nenabídne tak úžasné krytí a sametový povrch, zato si ale můžeme být jistí, že stav naší pleti pomůže zlepšit tak, že časem nebude co zakrývat.

Ještě problematičtějším produktem jsou oční stíny a hlavně řasenky. Prakticky nic si nedáváme tak blízko k oční sliznici jako řasenku. Je prakticky nemožné, aby se občas nedostala do oka. Což v případě zvláště voděodolné řasenky není nic, co bychom chtěli. Proč asi není možné vyrobit přírodní voděodolnou řasenku? Protože nic takového, co by vytvořilo po zaschnutí přilnavou vrstvu odolnou vodě a otěru prostě není. Voděodolná řasenka je skrz naskrz chemický produkt. Často ani pigmentace není to pravé ořechové - některé druhy pigmentů jsou dokonce v některých zemích zakázány.

Oční stíny a zvláště takové ty oblíbené velké paletky s milionem odstínů vyrobených v Číně kdoví kde a kdoví z čeho, které seženeme za pár peněz v každé drogerii, jsou dalším produktem, kterému bychom se měli obloukem vyhnout. Mnoho pigmentů, které se používají, jsou totiž velmi problematického původu a je skoro nemožné dohledat, o jaké látky se vlastně jedná. I v případě, že je uvedené kompletní složení, je značně komplikované dohledat, co se pod danými zkratkami skrývá a jaká je jejich ne/závadnost. Že se dostanou v mnoha případech do očí nebo je třeba i při aplikaci vdechneme, je celkem zřejmé, takže je možná opravdu lepší vědět, co se v nich skrývá.

Přírodní řasenky nám výměnou za voděodolnost nabídnou mnoho výživných látek, které často dokáží podpořit růst a kondici řas, snadnější odličování a dokonalý vzhled, u kterého nemusíme dělat kompromisy ve vztahu k našemu zdraví. Škála barev přírodních očních stínů je zrovna tak široká jako v případě konvenčních a většina z nich je minerálního původu. Jsou i značky, které používají čistě rostlinná barviva. Pouze vegani si musejí dávat pozor na červené odstíny, ale najdeme i značky, které to dovedou celé vegansky, třeba jako Cosm´etika.

A co ta nejčastěji skloňovaná rtěnka? Možná není olovo ani v té konvenční, nicméně je v ní často mnoho věcí, které byste ve svých ústech měli opravdu neradi - silikony, konzervanty, umělé parfemace… U péče o rty by mělo platit, že si na ně nedáme nic, co bychom nebyli ochotni sníst, protože z velké části to tak stejně dopadne. Je tedy velký rozdíl, jestli si rty dáme nějaký chemický koktejl s pigmenty pochybného původu nebo trochu olejů, vosků a případně slídy.

Jak se vám článek líbil?