Malé milé mumio

4,8 5
5

Malé milé mumiozdroj: shutterstock.com

Mumio - pokud o něm slyšíte poprvé, budete překvapeni. Malá kapka černého zlata výborně posílí vaši imunitu, doplní spoustu živin a revitalizuje váš organismus i při vážných nemocech (je používán řadou léčitelů). Stačí jedna tabletka denně a bude z vás jiný člověk - odolnější, zdravější, lépe myslící, energičtější, …

Ačkoliv známe příznivé účinky mumia na lidské zdraví, vědci stále nezjistili jakým způsobem mumio vzniklo, i když vědecký výzkum této látky započal již v roce 1950. Musíme proto konstatovat, že je to hmota stále neznámého původu. Výklady původu této látky jsou opravdu rozmanité, obecně však můžeme říci, že se jedná o organické pozůstatky fauny a flóry, které se v průběhu tisíce let promísily a spojily s anorganickými skalními minerály.

Přejít na sekci článku:

Není to asfalt a není z mumií

Většině lidí mumio evokuje spíše kus asfaltu, což může ještě více lidí přesvědčit právě tehdy, když se jim mumio začne rozpouštět na dlani. Mumio je totiž látkou, která se stává tekutou už za nepatrně vyšších teplot. Nejedná se o derivát ropy, jedná se o přírodní úkaz, jehož původ není zatím dostatečně objasněný, abychom ho s určitostí mohli někam zařadit. Často matoucí může být právě i název, který se této látce dal. Ačkoliv se to nabízí, mumio nemá s mumiemi nic společného a není tedy nijak totožný s látkou mumia vera aegliptiaca (směs prášku z mumií konzervovaných asfaltem a pryskyřicemi, která se používala k zastavování krvácení). Původ slova mumia je z arabského mumija, což česky znamená vosk. Mumio očištěné od příměsí může vosk připomínat, na povrchu je lesklé, ovšem má sytě černou barvu.

Není to asfalt a není z múmiízdroj: magifashion.cz

Mumio se vyskytuje ve skalních štěrbinách a v jeskyních na těžko přístupných místech. Místa, kde mumio vytéká ze skalních štěrbin jsou značně omezena. V omezené míře ho můžete najít i na vzácných místech v Beskydech, ale to je spíše výjimkou. Nejčastější výskyt mumia je na středním a jižním východě Asie (Afganistan, Írán, Indie, Kavkaz, Pamír). Ale i tak se nejedná o nijak masivní žíly. Najít mumio ve skalách není zas tak snadné, a proto se trasy předávají z generace na generaci, jelikož sběr mumia slouží pro řadu domorodých obyvatel jako zdroj obživy. Naleziště mají tyto 3 společné vlastnosti: nacházejí se v nadmořské výšce 3 500 - 5 000 m n. m., jsou vystaveny intenzivnímu a dlouhodobému slunečnímu záření a prostředí, kde se vyskytují, jsou lidskou činností téměř nedotčené.

Mumio je co do svého složení velice zajímavou látkou. Pokud jste někdy v minulosti hledali elixír, ve kterém je stlačena řada organických a anorganických látek, elixír, který obsahuje polovinu prvků Mendělejovy tabulky a 10 oxidů kovů, aminokyseliny, vitaminy, éterické oleje, pak je to právě mumio. Když se podíváme do složení mumia blíže, pak v rozboru této látky najdeme vitaminy skupiny B (riboflavin - B2, pyridoxin - B6, cyanocobalamin - B12), provitamin D, minerály (vápník, fosfor, sodík, draslík, železo, měď a hořčík), dále 26 stopových prvků (např. mangan, kobalt, selen, molybden) organické kyseliny (kyselina benzoová), 6 aminokyselin (např. arginin, fenylalanin, methionin), fosfolipidy, mastné kyseliny, terpeny, éterické oleje a řadu dalších bioaktivních látek.