Ostropestřec mariánský

5,0 5
3

Ostropestřec mariánskýzdroj: wikipedia.org

Ostropestřec… co se skrývá pod tímto, lehce jazykolamným, názvem? Ostropestřec mariánský je v podstatě dekorativní bodlák, na který můžete narazit na většině zahrad. Vyskytuje se buď jako letnička, nebo dvouletá bylina, která pak kvete až druhým rokem. Květy ostropestřce mají purpurovou barvu, která je tak typická pro většinu bodláků. Ostnaté listy této byliny mají bílé žilkování, podle kterého se dá ostropestřec bezpečně poznat. Proč je ale právě tento bodlák tak výjimečný a rozhodně stojí za zmínku?

Přejít na sekci článku:

Ostropestřec je oblíbená léčivka

V dnešní době je naše tělo neustále zatěžováno mnoha různými vlivy vnějšího prostředí, ale i nevhodnou stravou a různými chemickými látkami. Ruku na srdce, ne vždy se stravujeme tak, jak bychom měli, občas si třeba dáme skleničku, nějakou nezdravou pochutinu a pokud nám není dobře, ne vždy se léčíme jen přírodními metodami. A někdy ani jinou možnost, než chemické léky, nemáme… To vše se pak samozřejmě odrazí na stavu našich orgánů a nejvíce to “schytají” játra. A právě na zlepšení stavu jater se výborně hodí ostropestřec mariánský.

Ostropestřec je oblíbená léčivkazdroj: shutterstock.com

Výjimečné účinky ostropestřce byly objeveny již ve starověku. Starořecký lékař Dioskorides doporučoval semeno ostropestř­ce proti hadímu uštknutí a další učenci v něm objevili účinný lék na játra. Římský přírodní léčitel Plinius napsal, že šťáva z rostliny podporuje odtok žluči a britský bylinář 17. století Nicholas Culpeper doporučoval ostropestřec při žloutence. Američtí eklektici 19. století, předchůdci dnešních přírodních léčitelů, předepisovali ostropestřec při léčbě onemocnění jater, křečových žil, menstruačních potíží a onemocnění ledvin.

V roce 1968 izolovali němečtí vědci ze semen ostropestřce tři látky mají­cí ochranný vliv na játra: silibinin, silidianin a silikristin. Těmto látkám se souhrnně říká silymarin a jeho obsah ve zralých semenech je 4 - 6 %. Silymarin má na játra hned několik léčebných účinků. Váže se na membránové receptory jaterních buněk, které propouštějí jedovaté látky, a tím brání jejich vniknutí do jaterní tkáně. Působí jako silný antioxidant, který chrání jaterní buňky před chemickými procesy zodpovědnými za většinu poškození. Dokonce je v ochraně buněk před vysoce reaktivními molekulami výkonnější, než vitaminy C a E! Kromě toho silymarin povzbuzuje obnovu poškozených jaterních buněk a posiluje imunitní systém.