Plomby – skrytá hrozba ve vašich ústech

3,6 5
11

Plomby – skrytá hrozba ve vašich ústechzdroj: pixabay.com

Dnešní téma se dotýká snad každého z nás. Alespoň jeden zaplombovaný zub má totiž minimálně 80 % z nás. V současnosti se čím dál víc objevují diskuze o tom, jestli jsou materiály, které se do výplní používají, pro naše tělo bezpečné. Nejvíce je pranýřovaný amalgám, ale ani materiály, ze kterých se vyrábějí takzvané bílé plomby, nezůstávají ušetřeny. Podle zastánců alternativní medicíny mohou tyto zubní výplně za vznik chronických onemocnění nebo jiných zdravotních potíží.

Snahu vyspravit si nějakým způsobem ulomený nebo zkažený kousek zubu měli naši předci už od pradávna. Zpočátku používali různé vosky, úlomky korálů, později i korek, v některých případech i cement nebo dokonce textil. Takové výplně však samozřejmě dlouho nevydržely a během krátké doby vypadly. Až v 18. století začali francouzští zubaři experimentovat s kovovými výplněmi. Používali k tomu tenké zlaté nebo cínové folie, které však byly dost drahé, tím pádem pro většinu obyvatelstva nedostupné, a navíc nebyly moc odolné a po čase stejně vypadly. Vyzkoušeli tedy směs stříbra a rtuti. Tekutá rtuť spolu se stříbrem vytvořila středně tuhou pastu, kterou se pak mnohem snáz vyplňovaly díry v zubech – pasta se dokonale přizpůsobila a ztuhla. A tak vznikly amalgámové plomby, tedy slitiny rtuti s nějakým dalším kovem. Problém zdánlivě vyřešen nebo ne?

Amalgámové plomby

Amalgámové plomby teoreticky tak úplně neškodné nejsou. Rtuť v nich obsažená totiž patří mezi nejjedovatější kovy vůbec. Je tedy možné si něco takového vkládat do úst a dokonce to tam mít po několik let bez toho, aby to mělo nějaké následky? Výzkumy ukázaly, že pacienti s amalgámovými výplněmi měli v krvi vyšší hladinu rtuti než pacienti bez těchto plomb. Rozdíl v naměřených hodnotách však byl zanedbatelný a pořád v hranicích stanovených norem.

Problém je, že rtuť se jako každý těžký kov v našem organismu hromadí. Kromě toho se do našeho těla dostává i ze znečištěného ovzduší a v určité míře ji obsahuje samozřejmě i voda či potraviny. Potom může naše tělo ne přímo smrtelně otrávit (na to je jí pořád zatím malé množství), ale rozhodně mu dost znepříjemňovat život. Chronická otrava amalgámem se může projevovat bolestí hlavy, žaludku, bezdůvodnou nervozitou, depresemi, narušenou imunitou a dalšími. Bohužel jsou tyto příznaky dost všeobecné a poměrně časté. Proto se může stát, že lékař stanoví diagnózu špatně a léčba potom nezabírá.

Výhody a nevýhody amalgámových plomb

Mezi největší výhody amalgámových plomb patří jejich cenová dostupnost a výdrž. Díky tomu, že se rtuť při tuhnutí mírně rozpíná, lépe tak utěsní okraje trhliny a zabrání vniku kazutvorných bakterií. Rtuť a případně ostatní kovy, z jejichž směsi tyto výplně jsou, navíc působí i antibakteriálně a brání tak opětovnému vytvoření kazu. Velkou nevýhodou amalgámových plomb (kromě jejich potenciální toxičnosti) je neestetičnost – tmavé kovové výplně jsou prostě moc viditelné a kazí celkový vzhled. Navíc amalgám, stejně jako každý kov, koroduje a může nehezky zabarvit i zubní sklovinu. Výhodou pro lékaře je, že je tento druh výplně poměrně technicky nenáročný na provedení. Nevýhodou pro pacienty je, že často musí být kvůli správnému uchycení výplně v zubu odstraněna i jeho zdravá část a kvůli rozpínání rtuti mohou vyspravené zuby praskat. Výplně se proto nedoporučují na spravení křehkých či již mrtvých zubů. Jaké náhrady zvolit, pokud amalgámové plomby nechceme?

Bílé plomby

Kromě tmavých amalgámových plomb si můžete ještě nechat zhotovit takzvané bílé plomby, které se vyrábějí z fotokompozitní pryskyřice, skloionomerního cementu nebo keramiky. Tyto materiály zní mnohem přirozeněji než výplň ze sloučeniny těžkých kovů. Mají však taky své výhody a nevýhody. Jejich největší a na první pohled viditelná výhoda je jejich bílá barva, která se navíc dá vyrobit v téměř totožném odstínu, jako je pacientův zub. Při jejich zhotovování je možné odstranit pouze zkaženou část zubu a nemusí se odstraňovat zdravá tkáň, jako je tomu u amalgámu, navíc při správné technice provedení opravy snižují i riziko praskání vyspraveného zubu. Nevýhodou, která často vede k tomu, že si u zubaře zvolíme amalgámovou plombu, je vyšší cena těchto bílých výplní.

I když by teoreticky měly být bílé plomby zdravotně nezávadné, přece jen jde o cizí materiál, který se našemu tělu nemusí líbit. Ideální by tedy bylo nemít kazy žádné. To se velice lehce řekne, ale hůř udělá. I když svým zubům věnujete velkou péči, pořád se vám můžou zdánlivě bez důvodu kazit. Většinou se taky kazy, záněty a další zubní problémy objevují neustále ve stejných místech.

A co psychosomatika?

Podle celostních přístupů k léčení je každý zub propojen s určitou oblastí našeho života a podle umístění kazů a jiných zubních onemocnění tak můžeme objevit případný emoční problém či oslabenou oblast. Například řezáky zastupují vaši vůli a schopnost se prosadit. Jsou také spojeny se vztahem k vašim rodičům a mezera mezi těmito předními zuby může znázorňovat konflikt, který mezi vámi vznikl už v dětství. Špičáky pak symbolizují chuť do života a schopnost prosazovat vlastní zájmy.

Stoličky určují místo a postavení, které chceme v životě zaujmout. Hromadí se v nich paměť z dětství a případná prožitá traumata. Právě proto se také tyto zuby často kazí mezi prvními. Odrážejí se v nich také naše vztahy k okolí. Takzvané zuby moudrosti jsou propojeny s naším srdcem. Objevují se až ve věku kolem 20 let a mají tedy vztah k našemu individuálnímu rozvoji a volbě naší životní cesty. Tyto zuby by se neměly odstraňovat bezdůvodně – může to odstranit náš vnitřní zdroj energie a vědomí.

Kromě kazů tu máme ještě choroby, které mohou postihnout více zubů najednou. Třeba taková paradentóza může znamenat ztrátu sebevědomí, uraženost či neschopnost něco „skousnout“. Taktéž souvisí s dlouhodobým neřešením problémů a životní stagnací. Zubní kámen se může objevovat u lidí, kteří mají zkostnatělé myšlení, odmítají přijmout jiný názor nebo udělat v životě větší změnu. Záněty v kořenových váčcích mohou znamenat nevyjádřenou agresi, která se tímto způsobem v kořeni zubu hromadí a reaguje. Krvácející dásně naopak vyjadřují nezvládnutou agresi – jsou velmi časté u choleriků, u lidí s nízkým sebevědomím a sklonem k depresím. Pokud máte výrazně opotřebenou sklovinu na jedné straně zubu, může to odkazovat na absenci asertivity a pocitu vyčerpání kvůli tomu, že neumíte říkat ne.

Jak se vám článek líbil?