Žahavka, Urtica nebo kopřiva?

Žahavka, Urtica nebo kopřiva?zdroj: shutterstock.com

Mezi nejznámější a nejrozšířenější rostliny rodu kopřiva a čeledi kopřivovitých patří kopřiva dvoudomá. Její latinský název zní Urtica dioica. Její lidové názvy jsou rozhodně věrné jejím vlastnostem :-) A tak se kopřivě říká například žahavka nebo žihlava. Možná budete znát i její slovenské jméno, které je právě žihl'ava nebo také pŕhl'ava dvojdomá.

Kopřiva je trvalka, která dorůstá výšky 50 - 150 cm. Její lodyha je přímá, čtyřhranná, má chabý větvený oddenek. Její listy jsou řapíkaté, výrazně pilovitě zubaté. Samčí i samičí květy jsou drobné, mají zelenkavou barvu a rostou na jednotlivých rostlinách. Bílozelené květenství se objevuje od května do července. Celá rostlina je pokryta žahavými chloupky. Velmi vzácně se můžete setkat i s kopřivou jednodomou, nebo žahavkou roční, která je nižší a má menší hrubě pilovité listy.

Kopřiva je v podstatě plevel, který roste na rumištích, v příkopech podél cest, okolo plotů, v pobřežních porostech, na pustých místech, v lužních nebo vlhkých lesích od nížin až po hory. Doma je na severní polokouli, ale v například v Jižní Americe se šíří jako invazní druh. Z kopřivy se sbírá především list a nať, někdy též oddenek nebo květ. Nejúčinnější bývá kopřiva sbíraná od jara do konce května, přestože je možné ji sbírat až do září.

Přejít na sekci článku:

Jaké látky žahavka obsahuje?

Největší předností kopřivy je asi její vysoký obsah chlorofylu v listech. Dále obsahuje vedle vitaminů (zejména B2 a v mladých listech je vitamin C) asi 15 % minerálů, z nichž je pro nás nejdůležitější hořčík, dále pak vápník, draslík, fosfor a železo. Dalšími obsaženými látkami jsou stopové prvky, karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny, aminy - acetylcholin, histamin, serotonin a sacharidy, mezi něž patří arabinóza, galaktóza, glukóza a manóza. Docela silné zastoupení mají v kopřivě aminokyseliny, třísloviny, glukokininy (snižují hladinu cukru v krvi), fytoncidy (velmi účinné látky, jež brání růstu mikroorganizmů - mají antibiotické účinky), kyseliny šťavelovou, mravenčí, octovou, pantotenovou (B6), křemičitou a další látky.

Jaké látky žahavka obsahuje?zdroj: shutterstock.com

Přestože kopřivu najdete na všelijakých rumištích, je to bylina s velmi mimořádným působením. Nejsilnější působení má tato rostlina za syrova. Můžete si ji rozmixovat v troše vody a udělat si kúru. Komu není příjemná její chuť, připraví si třeba čaj... Nebo si lze z mladých jarních lístků připravit salát, špenát, přidat ji do jarní polévky či ji přidat do velikonoční nádivky.

Chlorofyl obsažený v kopřivě působí na organizmus povzbudivě a tonizačně. Kopřiva čistí krev, což je velmi vhodné při vyrážkách nebo akné. Má blahodárné působení pro lidi s chudokrevností, protože obsahuje železo a podporuje krvetvorbu. Kopřiva snižuje krevní tlak, působí jako kardiotonikum a antisklerotikum. Stimuluje činnost slinivky, vaječníků, podporuje tvorbu mateřského mléka, působí antivirově (hlavně při chřipce), při bronchiálním astmatu, močopudně a zvyšuje vylučování kyseliny močové. Proto se rostlina doporučuje při chronických ledvinových chorobách se sníženým vylučováním, zánětech močových cest či při nemocech se zvýšenou tvorbou močoviny. Užíváním kopřivy se zlepšuje činnost žaludku, jater, látková výměna, zlepšuje se prokrvení vnitřních orgánů. Kopřiva se podává při revmatizmu, artritidě, nemocech ledvin a při cukrovce.

Oddenky kopřivy jsou pro větší obsah tříslovin užívány jako velmi účinný adstringentní (stahující) prostředek při dyspepsiích (špatné trávení, nadýmání, plynatost) provázených průjmy. Kopřiva dále podporuje hojení ran, zastavuje krvácení skoro každého druhu. Například při krvácení z nosu si můžete namočit vatový tampon v kopřivové šťávě a vložit do nosní dírky. Kořene kopřivy se používá zevně, a to nejčastěji při vypadávání vlasů. Kopřiva též vlasy posiluje. Vlasová voda z kopřivy zmírňuje svědění pokožky a zabraňuje tvorbě lupů. Tmavým vlasům navrací lesk a světlé lehce ztmavuje. Kopřiva se hojně využívá do vlasových šamponů.

Možná si také z dětství vzpomenete na to, že se říkalo, že když vás žahne kopřiva, je to dobrá prevence před revmatem. Když vás někdo šlehne žahavkou, nebo projdete v létě v kraťasech místem, kde roste spousta kopřiv, pálí to sice jako ďas, ale je to skutečně zdravé. Přinejmenším se vám lépe prokrví končetiny a revma třeba taky nedostanete ;-)

Klinické studie dokázaly na více než polovině pacientů s revmatickým onemocněním, že po užívání extraktu z listů kopřivy jejich bolesti ustoupily. Rovněž u mužů se zvětšenou prostatou se díky extraktu z kořene kopřivy snížilo o polovinu noční nutkání na močení a proud moči zesílil.