Bezlepková dieta

5,0 5
9

Bezlepková dietazdroj: pixabay.com

Bezlepkové potraviny, anglicky také gluten free, v poslední době zažívají díky trendu bezlepkové diety velký boom a spousta lidí, i když alergií na lepek netrpí, na tuto dietu bez lepku přechází a dušuje se, že nejen prospívá jejich zdraví, lépe se jim hubne, ale mají také kvalitnější a čistší pleť. Je to ale potřeba, abychom se všichni stravovali bezlepkově? Je lepek opravdu až takové zlo? Pro celiaky rozhodně. Alergie na lepek je nevyléčitelná a jedinou možností, jak ji udržet na uzdě, je lepek vysadit. Tato alergie nás může provázet už od útlého dětství, projeví se většinou při první ochutnání potravin s lepkem, jako jsou třeba piškoty či krupička. U dospělých se může objevit po těžkém onemocnění či silné fyzické, ale i psychické zátěži, ale také jako obrana organismu při zvýšené konzumaci potravin bohatých na lepek.

Alergií na lepek trpí hlavně ti, jejichž organismus si vytváří až přehnané množství protilátek proti některým druhům enzymů a bílkovin, které právě lepek obsahuje. Tyto protilátky pak s lepkem zreagují a poškozují povrch sliznice střev, což má za následek špatné trávení, nedostatečné vstřebávání živin, zažívací potíže, průjmy a následně i chudokrevnost, osteoporózu a další druhy onemocnění způsobené nedostatečným vstřebáváním živin.

Je bílá mouka jed?

Jeden z argumentů proti lepku nebo spíš konkrétněji proti pšenici, je ten, že je pšenice poměrně novým výmyslem a naše těla na ni nejsou zvyklá, a proto je pro ně i špatně stravitelná. To je a zároveň není pravda. Archeologické nálezy dokazují, že naši předci znali pšenici už v mladší době kamenné. Problém je ten, že jen během posledních 100 let se pšenice opravdu hodně změnila. Prošla totiž opravdu extrémně intenzivním šlechtitelským procesem, takže z jejích původních výživových hodnot toho už mnoho nezbylo. O její úplnou výživovou degradaci se pak během druhé světové války postaral Hitler, který v té době kvůli malé výnosnosti zakázal pěstování špaldy a jednozrnky, nejstarších odrůd pšenice vůbec, a zasadil se o podporu šlechtění klasické pšenice ozimé s vysokými výnosy, ze které se v současnosti mele klasická bílá mouka.

Takže může Hitler za to, že nám i 71 let po jeho smrti znepříjemňuje životy a pomalu nás tráví lepkem? No zase tolik ne, i když by to určitě byla skvělá konspirační teorie. On sice může za to, že se téměř přestaly pěstovat staré a opravdu výživné druhy pšenice a místo toho se zavedl přešlechtěný a na živiny chudý druh, ale v dnešní době nás nikdo nenutí a je jen na nás, co se rozhodneme jíst. Problémem pšenice totiž není ani tak lepek jako takový, ale spíše to, že ji přijímáme snad s každou potravinou a neustále. Z pšeničné mouky je pečivo, těstoviny, knedlíky, vyrábí se z ní i tolik diskutovaný glutaman, který se přidává do jídel kvůli chuti. A ať už je jakákoliv potravina jakkoliv prospěšná, neměli bychom ji jíst každý den. Měli bychom jíst pestře a dopřávat našemu tělu široké spektrum živin z různých zdrojů.

A to je právě problém dnešní doby. Hodně lidí si myslí, že jí pestře, když si dá na snídani rohlík s máslem, na oběd těstovinový salát a na večeři třeba rajskou s knedlíkem. Vždyť měli pokaždé úplně jiné jídlo, že? No ale z hlediska živin měli na snídani, oběd i večeři pšenici s hromadou lepku, akorát „uplácané“ do jiné podoby. Zatímco jiný typ člověka, co se snaží stravovat zdravě, vůbec nemusí vypadat, že se stravuje zdravě, ale opak je pravdou – na snídani si dá kaši, na oběd nějakou obilninu se zeleninou a luštěninami a tak jí vlastně pořád. Trochu jednotvárné, že? Ne tak pro naše tělo. Ranní kaši si můžete jednou udělat z ovsa, podruhé z rýže, jáhel, amarantu a dalších a samozřejmě si je i různě dochutit. A stejně tak oběd. Každý den tak dostane tělo různé zdroje živin, ze kterých si může vybírat, co zrovna potřebuje.

Vzdát se teda úplně pšenice a dalších obilnin, které obsahují lepek, nemusíte (pokud nemáte přímo alergii na lepek). Jen je nejezte každý den a střídejte je s ostatními druhy obilnin. Ono i všechno to hubnutí a zlepšení zdravotního stavu nemusí být způsobeno zrovna vysazením lepku. Jak už jsme si řekli, lepek je obsažen snad ve všech potravinách. Nejvíc je ho v těch nezdravých. Když přestanete jíst lepek, přestanete jíst i je. A to by bylo, aby vám vaše tělo nepoděkovalo.

 

Jak se vám článek líbil?