zdroj: biooo.cz
V předchozím článku jsme se zabývali obecně známými účinnými látkami v kosmetice, jako je třeba šťáva z Aloe vera a olej z rakytníku. Rostliny, z nichž se tyto účinné látky získávají, se většinou pěstují na velkých plantážích či kontrolovaných farmách. Avšak mnozí producenti přírodní kosmetiky mimo to užívají také účinné látky, jež pochází z volného sběru v čisté přírodě.
A množství těchto pomocných prostředků je značné – uvádí se, že k léčení, jako čaje a do kosmetiky se užívá přes 50 tisíc druhů divoce rostoucích bylin. Hlavně u slovanských a severských národů má dlouhodobou tradici a značnou oblibu nejen volný sběr hub a lesních plodů, ale i léčivých rostlin. Nenahraditelné jsou přitom též zkušenosti našich předků, jež měli o sběru bylin a možnostech jejich využití značné znalosti.
Rozličné způsoby využívání bylin pramení z prastarého umění léčit bylinami. To patří k historicky ověřeným metodám – po mnohá staletí se léčivé byliny sbíraly či pěstovaly a vhodně zpracovávaly. Rovněž se podrobně zkoumaly jejich účinky. Z těchto důvodů jsou známy jak účinky léčivých bylin, tak možná nebezpečí, která lze očekávat hlavně v případě jejich nevhodného užití nebo při předávkování.
Avšak vědění o tom, že bylinky i rozličné plody působí v souladu se zákony přírody, a proto též pomáhají a léčí, sahá ještě do mnohem vzdálenější minulosti. Písemně jsou zachovány třeba moudré zásady známého starověkého lékaře Hippokrata (460-370 př. n. l.). Ten mimo jiné vyslovil známou a dodnes platnou zásadu: „Lékař léčí, příroda uzdravuje.“ Středověký lékař Paracelsus (1493-1541) zase pronesl: „Všechny kopce, pohoří, všechny louky a lesy jsou přirozené lékárny.“
Léčivá moc bylin
Většina z poctivých výrobců přírodní kosmetiky proto i v současnosti stále více využívá bioaktivní látky rostlin, které jsou většinou extrahovány ve vodných či alkoholických roztocích nebo macerovány v tukových médiích. Také přidávají destilací získané éterické oleje, prášky z extraktů (získané odpařením rozpouštědla), rozemleté sušené plody atd. Výhodou izolovaných výtažků je vyšší stabilita a možnost přesnějšího dávkování.
Postupy, při nichž se bylina či její části extrahují nebo macerují, považuji za nesmírně přínosné a po mnoho let je též provádím. Těší mě, že se tyto jednoduché a přirozené principy dále šíří a používají je i renomovaní výrobci přírodní kosmetiky. Důležité je totiž nejen to, abychom ve složení kosmetiky nenalezli zátěžové umělé přísady, ale naopak by tam měly být v dostatečné míře zastoupeny i zdraví prospívající složky, jež skutečně pochází z přírody.
V naší moderní době sice na výše uváděné zásady mnozí jakoby „pozapomněli“. Většina ze současných průmyslových oborů – ať jde o potravinářství, kosmetiku nebo lékařství - je prozatím z převážné části založena na byznysu a chemii. Je paradoxní, že obrovské chemické koncerny vyrábějí nejen všeobecně známá potravinářská aditiva (tzv. éčka) a nevhodné kosmetické ingredience, ale i moderní léky.
Doba chemická
Jednou ovšem současná „doba chemická“ skončí. Počátek tohoto děje již prožíváme – stále více lidí třeba nesnáší chemicky znečištěné potraviny či nevhodnou kosmetiku; leckdy se jim po jejich konzumaci či použití objeví natolik nepříjemná alergická či jiná zjevně odmítavá reakce, že je prostě dále užívat nemohou. Proto pak musí hledat přirozené alternativy. Mnozí lidé též začínají chápat, že příroda nám při našem správném postoji může nesmírně prospívat!
V dalších letech se tedy očekává návrat k přírodním zdrojům; to se již nyní projevuje i v tom, že trh je celkem dobře zásoben poměrně širokým sortimentem přirozených alternativ - ať jsou to biopotraviny, certifikovaná přírodní kosmetika či bylinky. Ve specializovaných prodejnách lze sehnat také tinktury, šťávy, oleje i jiné výtažky z léčivých rostlin. Zlepšení by se ovšem mělo týkat i pěstování, získávání a zpracování léčivých substancí. Ty by v budoucnosti měly být – obdobně jak tomu bylo v našem desetitisíce let trvajícím předchozím vývoji – jen čistě přírodního původu.