zdroj: shutterstock.com
Lístky ginkgo biloby mají zajímavý vějířovitý tvar, kterým mohou někomu připomínat mozkové hemisféry, ostatně asi také proto se ginkgu česky říká jinan dvoulaločný. A ano, ginkgo slouží přesně k tomu, k čemu byste na první pohled řekli: zlepšuje činnost mozku, podporuje jeho prokrvení, snižuje riziko mozkových příhod a celkově pečuje o zdraví kardiovaskulárního systému. Tímto pozoruhodnost tohoto stromu ale zdaleka nekončí. Ginkgo se vyskytuje na naší planetě zhruba 100 až 200 milionů let, což je doba druhohor a dinosaurů.
Léčebné účinky ginkga znali již ve starověké Číně, dokonce mu přisuzovali schopnost odvrátit zlé síly, takže jej vysazovali v okolí chrámů a obytných domů. Jestli nás dokáže ginkgo ochránit před zlem, těžko říct, ale určitě ochrání centrální nervový systém, zbaví nás studených rukou a nohou a dokáže podpořit i paměť.
Přejít na sekci článku:
Strom jako žádný jiný
zdroj: shutterstock.com
Ginkgo se před miliony let vyskytovalo v hojném množství po celé severní polokouli, avšak postupně vymizelo a zachovalo se pouze v jihovýchodní Číně. V Asii je tento strom považován za posvátný a současně je běžně pěstován i jako ovocný strom, jehož plody se využívají v tradiční čínské medicíně. Ty jsou velikosti třešně, ale samy o sobě nejsou příliš lákavé, zralé jsou cítit jako žluklé máslo. Pokud se ale usuší, vypadnou z nich semínka, které tradiční medicína dále zpracovává pro léčebné účely.
Ginkgo je oblíbené pro specifickou kombinaci účinných látek, kterou nikde jinde v přírodě nenajdeme. Je natolik jedinečná, že si dokonce vysloužila svoje vlastní označení ginkgolides. Pod tímto termínem se skrývá množství flavonoidů, organických kyselin, fenolických látek, karotenoidů, terpenů a sacharidů. Kromě toho v plodech najdeme i obligátní vitamin C a vitaminy řady B. Ginkgolides rozšiřují cévy a zlepšují průchodnost kardiovaskulárního systému, mají antioxidační účinky a pomáhají i při špatně se hojících kožních problémech, takže je dobré ginkgo užívat vnitřně i zevně.