Je vaše řasenka bezpečná?

5,0 5
11

Je vaše řasenka bezpečná?zdroj: unsplash.com

Řasenka patří mezi deset důležitých produktů v ženském kosmetickém kufříku. Používáme ji denně, ať už samotnou nebo s dalšími součástmi make-upu. Vybrat si dobrou řasenku není jen tak, klademe na ni velké nároky a musí splňovat ty nejpřísnější kritéria. Chceme, aby vydržela co nejdéle, prodloužila nám řasy, nelepila. Zajímaly jste se ale o to, z čeho jsou vaše voděodolné a jiné řasenky vyrobeny?

Co skrývají voděodolné řasenky

Voděodolná řasenka je přítelem každé ženy obzvláště v horkých dnech. Nikdo přece nechce, aby vysoké teploty zničily pracně nanesený make-up. Někdo to řeší tak, že se vůbec nemaluje, někdo používá kosmetiku, která přežije i Armagedon. A jak se vlastně docílí toho, že jsou řasenky voděodolné? Je to jednoduché. Chemií. Výrobci voděodolných řasenek si pečlivě střeží své know how a proto je poměrně dost těžké přesně určit, jaké látky se v nich nachází. Voděodolná řasenka je schopna přilnout k řasám, a přesto si zachovat hladký vzhled hlavně díky chemické látce Dimethicone Copolyol, která se používá i v dalších kosmetických výrobcích. Tento derivát křemíku působí jako změkčovadlo a odpuzuje vodu, proto se přidává do šamponů, kondicionérů a vlasových masek. Často se míchá se silikony na bázi tuku, a proto vydrží řasenka odolávat potu nebo dešti.

Základní složení voděodolné řasenky (které si výrobce může vylepšovat podle libosti a skrýt se t za obchodní tajemství), je podle INCI Carnauba Wax, Micro Crystalline Wax, Silicone Reisin, Silicone Compound, Dextrin Fatty Acid Ester, Propylene Carbonate, Denatured Clay Mineral, Silic Acid Aldehyde. Dále se do tohoto základu používají hlavně Petroleum Distillate, Polyethylene, Pentaerythityl Hydrogenated Rosinate a Tall Oil Glycerides. Prostě a jednoduše: „Aby to drželo“ musíte rozpustit různé složky v ropném derivátu. Některé v řasenkách používané silikony jsou sice uváděné jako poměrně bezpečné. Ale nikdo už neřeší to, že pokud byly primárně testovány jako součást oplachové kosmetiky (šampony, sprchové gely), můžou se chovat jinak v okolí očí, které je velmi citlivé a náchylné k podráždění.

S voděodolnými řasenkami (a nejen s nimi), jsou často spojená určitá zdravotní rizika. Čelíme nárůstu podráždění očí, dermatitidy očních víček, různých druhů alergií na chemické sloučeniny v očním make-upu. Problémem voděodolné řasenky je kromě složení také to, že se špatně odstraňuje a abyste ji dostali dolů z řas, potřebujete celkem silný odličovač. Ten může být příliš agresivní, narušuje řasovou strukturu anebo v horším případě může vést k celkovému vypadnutí řas. Odličovače voděodolného make-upu smyjí nejen nánosy líčidel, ale také narušují přirozenou kožní ochranu tím, že odstraňují kožní maz. Pokožka je tak náchylnější k proniknutí infekce a následnému zanícení (objevují se aknózní projevy). Narušení mazové bariéry přímo úměrně souvisí se sklony k vysoušení pokožky, které může vést k jejímu předčasnému stárnutí. Agresivní chemikálie v odličovačích mohou také způsobit popáleniny kůže.

Jako konzervační látka se do odličovačů očního make-upu běžně používal a ve Spojených státech stále používá benzalkoniumchlorid. Je zdokumentovaný jako toxický pro epiteliální buňky očí. Může být uvedený pod různými názvy, nejčastěji je na kosmetických štítcích jako quaternium-15. Látka Quarternium-15 byla minulý rok v Evropském společenství jako součást kosmetických produktů zakázaná, protože se jedná o uvolňovač formaldehydu. Formaldehyd je spojovaný se vznikem rakoviny a je toxický pro orgánové systémy. Dlouhodobě lze očekávat postupná omezování i dalších formaldehydových uvolňovačů, pro které je zatím v EU povolená výjimka a jsou jim pouze omezeny procentuální koncentrace. Dalšími látkami, které jsou známé jako uvolňovače formaldehydu a mohou se vyskytnout jako součást řasenek (nejen voděodolných), jsou DMDM ​​hydantoin a močovina.

Jsou běžné řasenky lepší?

Pokud se podíváme na řasenky obecně, jsou to celkem zajímavé koktejly chemikálií i bez toho, aniž by byly voděodolné. Čekali byste v nich saze? Ty se totiž přidávají nejen do řasenek, ale i do očních linek a přípravků na barvení obočí. Prostě aby černá byla černá. Možná vypadají neškodně, ale je s nimi spojována toxicita orgánových systémů a podílí se na vzniku rakoviny. Dále najdeme v řasenkách ethanolaminové součeniny. Ty samy o sobě nejsou až tak problematické, ale v mnoha případech jsou kontaminované látkami, které jsou všeobecně známé jako nitrosaminy. Mezi ethanolaminy patří látky DEA, MEA a TEA. Jsou to jedny z nejvíce používaných látek v běžné, konvenční kosmetice. Jsou poměrně dost skloňované různými institucemi pro boj s rakovinou. I když se získávají z přírodních zdrojů (rostlinných olejů), jsou při jejich výrobě používané chemikálie, které mohou narušovat funkce hormonálního systému a způsobovat alergie nebo problémy s dýcháním.

Karnaubský vosk se v řasenkách používá ke zlepšení tuhosti produktu a voděodolných vlastností. Nejde sice o přísadu, která by byla problematická zdravotně, ale ucpává žlázy kolem očí a může vysoušet oční okolí. Dalšími rozšířenými přísadami v řasenkách jsou parabeny. Fungují jako konzervanty, přidávají se do produktů, aby zabránily růstu bakterií a plísní. Jsou dobře absorbovány kůží a snadno se přenáší do krevního řečiště. Fungují jako hormonální disruptory (narušují produkci estrogenu), jsou spojovány s toxicitou pro orgánové systémy a rakovinou prsu. Byly nalezeny v celkem 60% zkoumaných prsních nádorů. Ucpávají póry, vysušují oční okolí.

Hliníkový prášek se používá nejen jako součást řasenek, ale i do dalších výrobků očního make-upu. Byla u něho prokázaná neurotoxicita a toxicita pro orgánové systémy. Uvádí se jako Aluminium powder nebo LB Pigment 5. Je považovaný za daleko nebezpečnější látku, než je rtuť, protože má nepříznivý vliv na buněčné a metabolické procesy v nervovém systému i jiných tkáních. Silně se podílí na celkové intoxikaci těla. Retinyl acetate (acetát vitaminu A) je složka, která je brána jako velmi znepokojující, co se týče lidského zdraví. Působí změny na buněčné nebo biochemické úrovni, je mutagenní. Místo Retinyl acetátu se může v řasenkách používat Retinyl palmitát. Tyto dvě složky mohou být také součástí konvenčních krémů, určených pro péči o oční okolí a anti-agingových pěsticích řad.

Řasenka může obsahovat i propylenglykol, který se běžně přidává do nemrznoucích směsí. Propylenglykol je brán jako bezpečný nebo zdraví škodlivý podle toho, jak vzniká (buď jako přirozená součást fermentačního procesu anebo synteticky jako vedlejší produkt výroby fosilních paliv při rafinaci ropy). Proto se ne vždy na poli kosmetiky uvádí jako zdraví nebezpečná látka. Nicméně je o něm uváděno, že způsobuje vážné podráždění očí a je to silný kožní senzibilátor. Způsobuje kontaktní dermatitidu, alergické reakce. Ty se projevují červenými, svědivými vyrážkami, horším projevem alergie na propylenglykol mohou být velmi bolestivé puchýře na různých částech těla.

Jak se vyrábí bio řasenky a jak fungují?

Bio řasenky jsou tak trošku jiný šálek kávy. Co od nich nemůžete očekávat je to, že budou voděodolné, to bez chemie prostě nejde. Bio řasenky mají nejen jinou strukturu než ty chemické, ale také se jinak chovají po nanesení. Existuje více či méně kvalitní provedení, nezáleží ani tak moc na ceně, jako na různých poměrech obsažených surovin, které dělají bio řasenku dobrou řasenkou. Zcela čistě přírodní řasenku vyrobit nelze. I v bio kosmetice se používají pro její míchání různé sulfáty, ale jsou derivované z přírodních látek. To znamená, že jsou daleko šetrnější k pleti a očím.

Výroba přírodních řasenek je daleko složitější než u těch konvenčních, protože je potřeba najít správné poměry rostlinných vosků a olejů v kombinaci s dalšími složkami. Příliš mnoho vosků způsobuje drolení řasenky a příliš mnoho oleje naopak zanechává šmouhy. Správná směs přírodních vosků a rostlinných olejů dokáže lépe rozptýlit pigmenty na minerální bázi. Minerální báze neznamená to samé, co minerální oleje (ropný produkt), ale jsou to barviva, která jsou získávány z přirozeně se vyskytujících minerálních hornin. Jako stavební kameny přírodních řasenek se používají převážně xantanová guma, rýžové otruby, arabská guma, slunečnicový či jojobový olej nebo bambucké máslo. Často v nich najdeme glycerin rostlinného původu.

V některých přírodních řasenkách najdete ve složení i rostlinné škroby jako je tapiokový nebo kukuřičný. Jsou tam proto, aby řasenky nebyly moc mastné, a pomáhají zlepšovat objem řas, takže vypadají silnější a delší. I přírodní řasenka musí být nějak konzervovaná, aby se zamezilo množení bakterií a plísní. Konzervace bio řasenek se řídí pravidly, určenými certifikačními orgány (např. materiály Ecocertu). Velmi často se do přírodních řasenek přidává také vitamin E i výtažky z ovoce a zeleniny, které zlepšují celkovou kondici řas, chrání je a vyživují. I když mají bio řasenky určité nevýhody, dokáží nabídnout to, co u konvenčních prostě nenajdete.

Jak se vám článek líbil?