Chemické bělení tamponů a vložek

5,0 5
13

Chemické bělení tamponů a vložekzdroj: shutterstock.com

Menstruační hygienické pomůcky řeší každá žena minimálně polovinu svého života. Na začátku se snažíme s menstruací nějak sžít a co nejvíc si ji zpříjemnit a tak důkladně vybíráme tvar a velikost vložek či tamponů, co by nám nejlépe sednul a nenarušoval náš životní styl. Výrobci se neustále předhánějí v tom, kdo dřív přijde s novým tvarem, vyšší savostí, či jinou vychytávkou, bez které se vaše menstruace prostě neobejde. Málokoho ale napadne řešit složení těchto hygienických potřeb.

Většina klasických menstruačních pomůcek má negativní dopad na naše zdraví i životní prostředí. Vyrábí se z umělých, chemicky bělených materiálů, či pesticidy napuštěné buničiny. Tento problém se však netýká jen vložek a tamponů, ale také dalších hygienických pomůcek, jako je toaletní papír (kde se ještě navíc přidává barvení a umělá parfemace), prsní vložky pro kojící ženy či kosmetické vatové polštářky. Co nám hrozí, když tyto konvenční hygienické pomůcky používáme? A jaké jsou alternativy, když je chceme přestat používat?

Přejít na sekci článku:

Obsažené škodlivé látky

Aby hygienické potřeby navozovaly dokonalý a žádoucí pocit čistoty, jsou chemicky běleny pomocí chloru. S tím se však v přírodě ani v lidském těle nesetkáme, pouze s jeho sloučeninami, ze kterých je pak samotný chlor synteticky vyráběn. Naše tělo jej špatně odbourává a tak se v něm, podobně jako v přírodě, usazuje a hromadí. Dioxiny, jak se souhrnně označují chemické sloučeniny chloru, jsou pro živé organismy toxické. Poškozují hormonální systém, mohou způsobovat neplodnost a některé z nich způsobují i rakovinu či vývojové vady u nenarozených dětí. Neexistuje přitom žádný rozumný důvod, proč tyto hygienické potřeby bělit – aby vypadaly jako 100 % sterilní, nebo abychom dělali na návštěvy dojem dokonale vyběleným, následně nabarveným a vyvoněným šestivrstvým toaleťákem?

Obsažené škodlivé látkyzdroj: shutterstock.com

Konvenčně vyráběné vložky a tampony obsahují umělé hedvábí, tzv. rayon, jehož vlákna se během používání uvolňují a zůstávají uvnitř pochvy, kde pak dochází k podráždění, tvorbě drobných poranění a zánětů. Výrobci vložek se také v reklamách rádi chlubí tím, že jejich produkty obsahují polyakrylové absorbenty, ty způsobují, že se absorbovaná tekutina ve vložce „zázračně“ změní v gel. Tím narušují přirozené prostředí v pochvě a mohou způsobovat alergie. Samotné tampony pak mají vysokou savost. Nenasávají bohužel však jen menstruační krev, ale také sekreci, která chrání pochvu před poškozením, nadměrným vysušováním a její specifické kyselé pH funguje jako ochrana před škodlivými bakteriemi. Vysušená sliznice je pak náchylná k tvorbě poranění a drobných vřídků a disharmonické pH může způsobovat zapáchající poševní výtok.

Další častý materiál, ze kterého se menstruační pomůcky vyrábějí, je bavlna. Konvenční, „nebio“ bavlník se stříká pesticidy, herbicidy, hnojivy a dalšími chemikáliemi. Ty pak do okolního prostředí uvolňují jedovaté látky a část z nich zůstane i v samotné bavlně, z níž se pak vyrábějí tampony či vložky. Pokud jsou vložky navíc ještě ovoněné nebo jsou vybaveny neutralizátorem zápachu, obsahují další škodlivé látky, jako jsou syntetická barviva, parfemace a podobné. Vložky mají často na spodní straně umělou vrstvu, která má zabránit protékání krve a ušpinění spodního prádla. Brání však také pokožce dýchat, čímž zvyšuje riziko vzniku různých poševních infekcí.