Jak pečovat o střevní mikroflóru

Jak pečovat o střevní mikroflóruzdroj: pixabay.com

Střevní mikroflóra je poměrně často používaný a skloňovaný pojem. K tomu na nás z reklam často padají i takové pojmy, jako je bifidus aktiv a L. casei Imunitass. Víme, že jsou naše střeva osídlena dobrými bakteriemi, které jsou potřebné pro to, abychom měli dobrou imunitu. Co jsou ale vlastně ty bakterie zač? K čemu všemu jsou nám ještě prospěšné? Jak jejich růst i působení podpořit a čemu se naopak vyvarovat? A co je to třeba takový mikrobiom?

Naše zažívací ústrojí osidluje přes 300 trilionů mikrobiálních buněk, a ač se to zdá neuvěřitelné, tak tyhle malé potvůrky jsou nejen pilířem našeho imunitního systému, funkčního zažívání, ale umožňují také zhubnout nenáviděná kila, mají dokonce vliv i na naši náladu a spoustu dalšího. Tohle miniaturní společenství žijící v našich střevech (a také na povrchu kůže) se souhrnně označuje jako mikroflóra či mikrobiom. Celý mikrobiom může dohromady vážit až 1,5 kila a skládá se z různých druhů (kmenů) probiotických bakterií. Zajímavé je, že složení mikroflóry (počet a poměr kmenů probiotik), je u každého člověka odlišný a proměňuje se každou chvíli na základě toho, co jíme, jestli se dobře vyspíme, jsme ve stresu, dáme si skleničku, vykouříme cigaretu apod.

Přejít na sekci článku:

K čemu střevní mikroflóru potřebujeme?

https://www.shutterstock.com/zdroj: shutterstock.com

Nejdůležitější funkcí, o kterou se náš mikrobiom stará, je trávení, konkrétně rozkládání potravy. Během tohoto procesu pak vytváří i některé vitaminy, například vitamin B12 či K. Mikroflóra taktéž dodává tělu okamžitou energii díky zásobování živinami a mastnými kyselinami. Pokud tedy trpíme nedostatkem energie, a našemu tělu viditelně chybí některé látky (zpočátku se to nejvíce projevuje na kvalitě pleti, vlasů či nehtů), je možné, že problém je právě v oslabené střevní mikroflóře. Navíc, pokud máme špatné zažívání, například trpíme na zácpu (ten pocit asi všichni dobře známe – jsme nafouklí, bolí nás břicho), tak jsme bez energie a pobolívá nás třeba i hlava. Aby taky ne, když se v podstatě trávíme zevnitř. Odpadní látky se totiž nemohou dostat ven, a tak naše tělo intoxikují.

Další důležitou funkcí, které má střevní mikroflóra na starosti, je naše imunita. Především na kvalitě vašeho mikrobiomu záleží, jestli onemocníte nebo ne. Prospěšné bakterie na povrchu kůže se starají o to, aby zredukovaly škodlivé mikroorganismy, jež se snaží do našeho těla proniknout a funkční střevní mikroflóra se pak postará o ty, kterým se to podařilo. Na kvalitě střevního mikrobiomu také závisí třeba to, jak moc jsme náchylní na střevní (i jiné) infekce, jak moc je nám špatně, pokud omylem sníme zkažené jídlo nebo jak naše tělo reaguje po konzumaci jídla, při jehož přípravě se na hygienu zrovna moc nedbalo. A nebo třeba při některých cestovatelských experimentech.

Kromě trávení potravy, zásobování živinami a tvorby vitaminů produkují probiotické bakterie také velké množství „mozkové chemie“ a podílí se i na vytváření některých hormonů. Má proto poměrně zásadní vliv i na psychický stav – na naši momentální náladu, motivaci, chuť k životu, sexuální aktivitu či mentální únavu. Nedostatečná mikroflóra může proto být v některých případech i příčinou depresí.

Střevní mikroflóra má také výrazný vliv na to, jestli se nám daří nebo nedaří zhubnout. Štíhlé lidé a lidé s nadváhou se totiž od sebe kromě postavy odlišují i druhy kmenů bakterií, které žijí v jejich střevech. To znamená, že sice můžeme mít dědičné dispozice k nadváze, protože dostaneme už určitou mikrobiální výbavu od matky už při porodu, ale dobrá zpráva je, že skladbu mikrobiomu můžeme změnit i tím, jak se nadále stravujeme a celkově žijeme. Z toho tedy vychází jako pravdivá teorie, že nadváha jako taková dědičná není, ale stravovací návyky, které se v rodině často předávají z generace na generaci, už ano. A právě ty nejvíce mohou za to, jaké druhy prospěšných bakterií v zažívacím ústrojí máme.