zdroj: shutterstock.com
Kelp je hnědá mořská řasa, má protivirové a protibakteriální účinky, ovšem nejvíce je ceněna pro vysoký obsah přírodního (myšleno rostlinného - v organické vazbě - pro člověka snadno vstřebatelného) jódu. K tomu, abychom pochopili důležitost rostlinného jódu, je potřeba definovat, proč jsou jiné zdroje (syntetické formy vyráběné pomocí chemických procesů) pro člověka škodlivé a k čemu je nám jód prospěšný. I když to už víme myslím všichni, jde nám o krk, čili o naši štítnou žlázu.
Přejít na sekci článku:
Co je to štítná žláza?
zdroj: shutterstock.com
Nejdříve základní informace z lexikonu zdraví, tedy takové, které si pamatuje každý správně informovaný student. Štítná žláza je co do velikosti největší žláza s vnitřní sekrecí, kterou je možno vyšetřit podhmatem, je umístěna pod hrtanem (larynx). Štítná žláza produkuje thyroid hormony (pokyn pro výrobu hormonů dávají řídící orgány v mozku: hypotalamus, hypofýza): prohormon trijodthyronin, ze kterého následně vzniká hormon thyroxin. Thyroid hormony ovlivňují metabolismus, zejména rychlost látkové výměny, růst a vývoj jedince. Dalším důležitým hormonem, který produkuje štítná žláza je kalcitonin, který ovlivňuje metabolizaci (Ca - calcium) vápníku tak, že snižuje koncentraci vápníku v krvi a přesouvá jej do kostí.
Možné poškození štítné žlázy
V případě poškození štítné žlázy hned nemusíme mluvit o nemoci, záleží vždy na rozsahu poškození. Štítná žláza může být poškozena radioaktivním zářením (ačkoliv se o tom raději příliš nemluví, radioaktivitou je po výbuchu ukrajinského Černobylu /26. 4. 1986/ zamořeno celé území Evropy, pro příklad: radioizotop Cesium-137 má poločas rozpadu 30 let, to znamená, že po třiceti letech od havárie je aktivních ještě 50 %, zcela na nás nebude mít vliv až v roce 2046!), těžkými kovy, chemikáliemi a mykotoxiny. Štítná žláza je těžce oslabená právě nedostatkem jódu v organismu, jelikož jej nutně potřebuje pro svou činnost.