zdroj: shutterstock.com
Křečové žíly jsou v dnešní době velmi rozšířeným civilizačním onemocněním. Ve většině případů vznikají na dolních končetinách, protože tam musí krev bojovat se zemskou gravitací, aby se vrátila zpátky do srdce. K tomu jí pomáhají hlavně žilní chlopně, které zabraňují jejímu zpětnému toku, a také strategické umístění těchto žil mezi svaly, kde jsou prakticky neustále masírovány. Křečové žíly vznikají nejčastěji kvůli nedomykavosti žilních chlopní nebo oslabení žilní stěny. Krev se začíná městnat na jednom místě, zvyšuje se žilní tlak a žíly se rozšiřují, vystupují nad povrch kůže a vytvářejí různé nehezké záhyby a propletence.
Křečové žíly nejsou jen estetickým problémem – díky poškození neplní pořádně svou funkci a navíc jsou takto bohužel náchylnější k dalším onemocněním, jako je například trombóza a bércový vřed. I samotné křečové žíly mohou být dost nepříjemné, často jsou bolestivé na dotek, bývají také doprovázeny křečemi a způsobují nepříjemný pocit těžkých nohou. Proto je velmi důležité neodkládat jejich léčbu a nejlépe tento problém samozřejmě podchytit již v jeho samotném začátku. Křečové žíly se dají v celku úspěšně léčit – lze je odstranit operativně, ale také ostatními méně invazivními metodami, a to hlavně v jejich počátcích. Problémem však je, že se toto onemocnění velice často vrací. Základovým kamenem jeho léčby by proto měla být celková změna životního stylu a omezení možných rizikových faktorů na minimum.
Přejít na sekci článku:
Proč křečové žíly vznikají?
zdroj: shutterstock.com
- Dědičnost – dispozice ke vzniku křečových žil je bohužel dědičná. Lidé, kteří se narodí s geneticky křehčími žilami a slabšími žilními chlopněmi, mají pak vyšší pravděpodobnost, že se jim křečové žíly vytvoří.
- Hormonální nerovnováha – problémem je nadbytek ženských hormonů. Ty totiž zvyšují krevní srážlivost a hrozí tak vytvoření krevní sraženiny, v nejkrajnějším případě i ucpání žíly. Z tohoto důvodu je nebezpečné i užívání hormonální antikoncepce. Většina dostupných druhů totiž uměle dodává do těla ženský hormon estrogen.
- Těhotenství – během těhotenství si cévní systém a vůbec celé ženské tělo prochází zatěžkávací zkouškou. Je totiž třeba vyživovat nejen samotnou matku, ale také nový právě rostoucí život. Zvyšuje se krevní objem, aby stačil dopravit dostatek živin pro oba. Navíc, postupem těhotenství zvětšující se děloha může utiskovat žíly v pánevní oblasti, vedoucí z dolních končetin.
- Věk – starší lidé mívají často opotřebené a oslabené žilní stěny i chlopně a proto i větší dispozice ke křečovým žilám.
- Obezita – kromě toho, že většina lidí s nadváhou má také často problémy s vysokým cholesterolem, který žíly zužuje, zvyšuje krevní tlak a celkovou zátěž na žíly, je pro tyto lidi také typická velmi malá pohybová aktivita. Nedochází tak k „masírování“ žil pomocí svalů a ztěžuje se tak doprava krve nahoru, zpátky k srdci.
- Kouření – kouření tabáku způsobuje změny v krvi, která je pak náchylnější na tvorbu krevních sraženin.
- Sedavé nebo stojavé zaměstnání – známe to asi každý – většina lidí v práci buď sedí za monitorem, nebo zase stojí celý den na nohou. Lýtkové a stehenní svaly se tak za celý den téměř nepohnou a nemají tak možnost podpořit odtok krve. Velmi oblíbeným zlozvykem je také noha přes nohu, nejlíp si ji ještě „zasukovat“ kolem kotníků, nebo obtočit kolem nohy židle.
