Kosmetické návyky císařovny Sisi

5,0 5
3

Kosmetické návyky císařovny Sisizdroj: shutterstock.com

Alžběta Rakouská známá jako císařovna Sisi byla jednou z nejkontroverznějších osobností šlechtických kruhů. Byla velmi přísná na sebe i okolí a svému vzhledu věnovala zvýšenou pozornost. Alžběta se děsila stárnutí, nenáviděla myšlenku, že jednou přijde o svoji tak opěvovanou krásu. Čím víc jí přibývala léta, tím urputněji bojovala proti každé vrásce, která se jí objevovala v obličeji. Říkala, že jakmile pocítí, že její mládí uvadá a hlodá ji zub času, když už nebude tak krásná, jako bývala, bude žít v ústraní a nosit do konce života závoj, aby ani její nejbližší okolí nevidělo její tvář, protože se nechce stávat pozvolna mumií.

Denní režim císařovny

Běžný den Alžběty vypadal tak, že vstala v šest hodin ráno, vykoupala se v chladné vodě kvůli prokrvení těla a nechala se namasírovat, následně posnídala sklenici mléka a ovoce, mléko někdy nahrazovala čajem. Nikdy nejedla k snídani žádné pečivo. Na dobrém mléce byla závislá, i na své cesty si vozila ty nejlepší krávy, které měla k dispozici. Po snídani se opět nechala zkrášlovat maskami, olivovým olejem, následně se kadeřnice starala o její vlasy. A nebyl to žádný med, protože vytvoření účesu trvalo tři hodiny.

My, které jsme zvyklé si mýt vlasy co dva dny, můžeme být šokovány tím, že se tato procedura prováděla u Alžběty jednou za tři týdny. Avšak pokud byla naplánovaná, trvala celý den. Pokud měla Alžběta reprezentační povinnosti, musela mít další nejméně tři hodiny na oblékání. To, aby jí její komorné zašněrovaly do korzetu, trvalo hodinu, následně císařovnu do šatů zašily.

Obědem Alžběty býval silný masový vývar. Po obědové pauze následovaly její sáhodlouhé procházky. V pět hodin odpoledne se pak císařovna převlékala na večeři, před níž trávila hodinu se svými dětmi. Večeřela s rodinou nebo si zalezla s jídlem do svého pokoje a nechtěla být nikým rušena. Před spaním si nechala vykartáčovat vlasy, nanést na obličej masku z jahod a celá se zabalila do namočených prostěradel, v kterých strávila noc. Prostěradla měla být prevencí proti celulitidě a ochabnutí svalů. Spala na spartánské, železné posteli, což ukazuje, jak moc přísná na sebe byla.

Přejít na sekci článku:

Sisina kosmetika

Alžběta celý život přemýšlela nad tím, jak vymyslet kosmetiku, která by byla tou nejlepší pro její po celém Rakousku-Uhersku proslulé vlasy. Zkoušela mnoho různých kombinací bylin, květů, ovoce a olejů, aby jim dodala potřebnou výživu a byly odolnější vůči žhavým želízkům, kterými se vlasy natáčely a neúměrně je zatěžovaly. Měla v oblibě medové masky, které měly vlasům zajistit lesk a hustotu. Aby účesy lépe držely, používalo se pivo nebo tužidlo z medu, citronové šťávy a olivového oleje.

Kosmetické návyky císařovny Sisizdroj: shutterstock.com

Alžběta moc dobře věděla, že pro narušené vlasy je dobrá citronová šťáva, smíchaná s octem, která se včesala do umytých a vytřených vlasů. Aby byly její vlasy hezké a měly jasnou barvu, používala čajové výluhy. K jejich většímu lesku pomáhala vlasová voda s rumem a šalvějí. Sisi prakticky dodržovala zásady dnešní “no poo” komunity, když si myla vlasy šamponem z koňaku, vajec a jablečného octa.

Co se týče péče o pleť, velmi ráda používala růžovou pleťovou vodu, vodu z pomerančových květů, borax, benzoovou tinkturu a také směs citronové šťávy, vody z pomerančových květů a destilované vody. Ta měla obnovovat narušenou ochrannou vrstvu pokožky. Myla se medovým mýdlem s obsahem růžové vody a mandlového oleje.

Již jsme se zmínili o její jahodové masce, s kterou chodila spát. Používala také masku ze žloutku, olivového oleje a včelího vosku. Střídala ji s maskou z ovesných vloček, mléka a růžové vody, kterou si nanášela také na krk a dekolt. Do koupele přidávala med a olivový olej, který pro jeho sytou, specifickou vůni a nedobrou vlastnost (žluknutí) později nahradila olejem rozmarýnovým, heřmánkovým nebo z lučních květů.

Někdy používala do koupele místo oleje byliny (heřmánek, lipový květ, mátu, rozmarýn, fenykl, luční květy,) ale také smetanu, vodu z neroli nebo citronový olej. Po koupeli na sebe natírala buď heřmánkovo-růžový lotion, osvěžující olej s levandulí, třezalkou a bílým vínem nebo směs z fialkových květů, jablečného octa a destilované vody.

Alžběta nenáviděla nepřirozený vzhled a její make-up byl vždy velmi střídmý. Dělala si posměšky z dam, které to s ním přeháněly. Přesto si vtírala do obočí trochu sazí ze svíčky, nad kterou se přidržel talířek. Rtěnka se dělala také z trochy sazí, ricinového oleje, včelího vosku a kousek kamejníku barvířského.

Zubní péče v paláci se prováděla pomocí citronové šťávy, mořské soli, kaolinu, mléčného cukru a zažívací vody, z které se namíchal prášek na čištění ústní dutiny. Samozřejmě u procesu nechybělo ani zubní hedvábí. Celou ústní hygienu zakončovala Alžběta ústním tonikem z ibiškového kořene s příměsí anýzu a fenyklu.

Samozřejmě jsme pátrali po tom, čím se císařovna voněla. Prameny uvádějí, že milovala svoji fialkovou kolínskou vodu, skořicový parfém s růžovou vodou a vodou z neroli, měla ráda také vůni santalového dřeva a vanilky.