zdroj: shutterstock.com
Tak jako se nikomu nelíbí být ve “středním věku”, tak označení “zralá” nebo dokonce “stárnoucí” pleť skutečně není něco, co bychom rádi vykřikovali do světa. Trochu alibisticky používáme označení “anti-age”, protože nám to zní přece jen lépe. Ale označení nic nezmění na tom, že jsme se možná dostali do fáze, kdy nám naše stávající péče o pleť přestává vyhovovat a pleť si žádá něco jiného. Co by to tak mohlo být?
Většina značek má péči o pleť rozdělenou podle typu, jen ta “anti-age” péče v sobě obsahuje narážku na zub času. Je to ale skutečně tak, že zatímco jsme až třeba do 40 byli pro kosmetický průmysl individualitami spadajícími do kategorie suchá, mastná, normální, citlivá…, tak najednou jsme všichni jedno? Nevypadá to, že jsme i všem jedno? Je skutečně věk tak zásadním ukazatelem pro stav pleti?
Přejít na sekci článku:
Je naše pleť stará?
zdroj: shutterstock.com
Ač se to nezdá, tak věk je totiž možná zásadnější ukazatel pro péči o pleť než její typ. Typ pleti totiž určujeme podle jejích reakcí, ale otázka je, jestli skutečně správně určíme, na co pleť reaguje. Je mnoho lidí, kteří nedokážou rozlišit, je-li jejich pleť mastná nebo jen dehydrovaná, jestli mají pleť citlivou nebo si neumí vybrat vhodné produkty. Ale věk je nezpochybnitelný a dokonce jsou značky, které rozlišují péči pouze podle věku, například Weleda. Nicméně je to stále jen číslo. Co je skutečně důležité, jsou životní cykly. Takové, které jsou spojené s fyzickými a fyziologickými změnami. Puberta, porod, klimakterium…
To jsou pro naši pleť skutečné přelomové okamžiky. Tělo začíná jinak pracovat a zcela logicky to má vliv na pleť a její stav. Pokud to budeme mít na paměti, tak nemusíme dlouze studovat anatomii, protože pleť si umí říct dost důrazně sama, co zrovna potřebuje. Nicméně bývá pravidlem, že s přibývajícím věkem klesá schopnost pleti vytvářet lipidy (tuky), což je důvodem, proč potřebujeme stále hutnější a hutnější krémy. Jenže nedostatek lipidů bývá spojen s dehydratací, takže nesmíme zapomínat ani na vodu.
Obecně můžeme říct, že se naše pleť s věkem nestává ani tak starší jako náročnější. Na kvalitu i pozornost. Což může být zrovna tak fyzická jako psychická záležitost. Kůže je orgán našeho kontaktu s vnějším světem, vymezuje naše hranice. A čím jsme starší a čím máme za sebou víc zkušeností, tím důrazněji nám dochází, že to skutečně není kvantita, co je důležité a začínáme se zaměřovat na kvalitu. A už ji dokážeme poznat a troufáme si ji vyžadovat. Přestáváme hledat a začínáme nacházet. Správné lidi, ty pravé věci, hodnotnou seberealizaci...a sebe sama. Není divu, že to reflektuje i naše pleť.
