zdroj: wikipedia.org
Rezavec šikmý je cizopasná dřevokazná houba a konkrétně patří mezi choroše, které rostou na kmenech stromů. No… to nezní moc přitažlivě, že? Ale vězte, že tento cizopasník je vysoce ceněnou houbou s řadou pozitivních účinků na lidský organismus. Že vám jméno rezavec nic neříká? A co takhle Čaga? Jde o ruský lidový název a používá se daleko častěji než ten botanický. Je totiž lépe zapamatovatelný, kratší a tak nějak zajímavější, i přesto (nebo právě proto), že trochu zní jako část nějakého čarodějnického zaklínadla.
Přejít na sekci článku:
Čaga ze Sibiře
zdroj: shutterstock.com
Rezavec nejvíce roste právě v Rusku, a to zejména na Sibiři, u nás se s ním můžete setkat jen vzácně. Roste až deset let, jeho plodnice dorůstá velikosti od třiceti do padesáti centimetrů a váží až tři kilogramy! Živí se šťávami hostitele, tedy stromu, na kterém roste. Sbírá se na jaře a na podzim, kdy má nejvyšší koncentraci účinných látek. Nejčastěji je možné ho najít na jilmu, jeřabině, jasanu nebo na bříze. A podle zkušeností ruských léčitelů má právě rezavec rostoucí na břízách nejvyšší léčivé účinky.
Čaga má velmi významné postavení v ruském přírodním léčitelství. Obsahuje totiž fenolické sloučeniny a fenoly, které jsou silnými antioxidanty. Jak je již poměrně dobře známo, jsou to právě antioxidanty, které pomáhají zpomalovat proces stárnutí a pomáhají chránit buňky před poškozením volnými radikály. Čaga navíc obsahuje celou řadu minerálů, jako jsou křemík, hořčík, železo, vápník, zinek, mangan a draslík. Mezi obsažené vitaminy pak patří vitamin B1, B2, B5, B6, B9, D a K.
Sibiřská Čaga je považována za nejkvalitnější a nejúčinnější. Proč? Čistota sibiřské divočiny a extrémní chlad zdejších zim dělá z houby velmi silný antioxidant. Dá se tedy říct, že v čím drsnějších klimatických podmínkách vyrostla, tím silnější má účinky. Nejúčinnější je Čaga z oblastí, kde v zimě klesá rtuť teploměru pod - 45° C a kde jsou extrémní výkyvy teplot.
