zdroj: shutterstock.com
Chcete si dopřát šálek čaje i večer a nemít pak problémy s usínáním? Hledáte čaj vhodný na celodenní popíjení? Pak jste u rooibosu na správné adrese. Lístky čajovníkovce kapského, jak se tomuto nízkému keři u nás říká, neobsahují tein, mají osvěžující chuť a skvěle se hodí pro přípravu horkých i studených nápojů. Přirozeně sladká chuť vás jistě potěší, čaj není nutné již více doslazovat a můžete si dopřát potěšení ze ‘sladkého’ nápoje bez kalorií. Obzvlášť díky této karamelové chuti si jej oblíbí i děti.
Rooibos je na africkém kontinentu oblíben již po staletí. Obvykle se zde pije s množstvím cukru a také s mlékem. V Evropě se tento druh čaje začal objevovat relativně brzy, a to díky Nizozemským kolonistům v 17. století. Největší boom ale bezesporu zaznamenal rooibos a v posledních letech, kdy je na něj pohlíženo nejenom jako na chutnou náhražku klasického černého či zeleného čaje, ale i jako na zdravý doplněk stravy. Aby ne, drobné jehlicovité lístečky jsou plné antioxidantů a minerálních látek jako je vápník, hořčík nebo draslík. Spekuluje se dokonce o tom, že má pravidelná konzumace pozitivní vliv na osoby trpící kardiovaskulárními onemocněními a vysokým krevním tlakem. Ať už to je pravda, nebo ne, proč si nevychutnat šálek voňavého čaje jen tak na chuť?
Přejít na sekci článku:
Rooibos vs. honeybush
zdroj: shutterstock.com
Určitě se vám nejednou stalo, že jste si chtěli koupit čaj bez obsahu teinu a měli jste na výběr mězi rooibosem a honeybushem, nebo- li česky medovým keřem. Na první pohled tyto dvě rostlinky vypadají téměř totožně a jejich názvy se tak mohou zdát být synonymem pro jeden a ten samý bylinný keř. Ale ne, přeci jenom nepatrný rozdíl zde je. Ale začněme nejdříve tím, co mají oba dva keře společné. Keře rooibosu i honeybushe jsou vzdáleně příbuzné, oba mají původ v Jihoafrické republice a ani jeden z nich neobsahuje tein. Oba dva druhy lístků jsou ale plné antioxidantů a minerálů, které našemu tělu svědčí.
U nás známější rooibos se získává z keře Aspalathus Linearis. Lístky se sbírají v létě, drtí se a procházejí oxidací. Tímto postupem získává rooibos svou typickou červenou barvu. Existují ale i ojedinělé výjimky, kdy lístky nezoxidují a vznikne tak zelený rooibos. Odvar z klasického červeného rooibosu má sytou červeno- hnědou barvu a plnou sladkou až karamelovou chuť s lehkými oříškovými podtóny. Ačkoliv je odvar hodně tmavý a někomu se může zdát, že je ‘silný jak bota’, chuť je osvěžující, jemná a potěší vaše smysly obzvlášť v letních parnech.
Méně obvyklý čaj honeybush pochází z rostliny s názvem Cyclopia meyeriana, která se na rozdíl od rooibosu nepěstuje průmyslově. Pro výrobu čaje se využívají pouze keře divoce rostoucí v horách. Stejně jako u rooibosu, lístky se sbírají ručně na konci léta, drtí se a rovnou suší na slunci. Odvar z nich má tmavou karamelovou barvu a výraznou sladkou medovou chuť i vůni s jemnými kořeněnými dozvuky. Podlé typické aromatické chuti si ostatně keř vysloužil svůj název. Je jasné, že v porovnání s rooibosem není chuť honeybushe natolik osvěžující a hodí se spíše pro dlouhé podzimní večery, kdy potřebujete zahřát tělo i duši.