zdroj: pixabay.com
S tím nebo s tím. Nebo možná s obojím. A nebo jich tam může být mnohem víc. Éčka. Co se vlastně všechno skrývá za tajemnými složkami označenými velkým E a trojmístným až čtyřmístným číslem? A jsou všechna opravdu až tak škodlivá? Éčkem a číslicemi se ve zkratce označují umělé látky, které se přidávají do potravin. A aby to nebylo úplně jednoduché, tak éčkem se označují i látky, které se v některých potravinách najdou přirozeně, ale do jiných jsou přidávané. Éčka jsou i v kosmetice, tam se ovšem většinou označují plným jménem.
Ve stručnosti můžeme éčka rozdělit do několik skupin:
- Tou první jsou konzervanty. Tedy to jsou látky, které prodlužují trvanlivost produktu. Jejich použití je často v potravinách přínosné, díky tomu můžeme koupit například trvanlivé pečivo a další potraviny, co se vám hned nezkazí.
- Druhou často používanou skupinou jsou barviva. Díky těmto éčkám získávají potraviny lepší barvu. Jejich použití je vlastně dost zbytečné, tedy pokud netrváte na tom, že budete jíst třeba modrý rohlík.
- Třetí skupinou éček jsou látky zvýrazňující chuť jídla. Mezi nejčastější patří glutamát, ten dodává mnoha průmyslově zpracovaným potravinám chuť, na kterou jsme zvyklí. Na druhou stranu i jen čistá zelenina chutná skvěle, takže dochucovat ji glutamátem je trošku zbytečné. Navíc často to svědčí o tom, že výrobce použil méně kvalitních surovin, a tak musí dohnat chuť chemicky.
- Do čtvrté skupiny patří umělá sladidla. Toto je taková ošemetná skupina éček, protože umělá sladidla v podstatě budí dojem, že je to něco lepšího než obyčejný bílý cukr. Což není úplně pravda a rozhodně je lepší a zdravější sladit některou z přírodních alternativ než umělým sladidlem.
- Do další skupiny můžeme zařadit emulgátory a stabilizátory. Tyto látky jsou používané pro to, aby konzistence produktu držela pěkně pohromadě. Emulgátory pomáhají smíchat olejovou a vodnou složku produktu, stabilizátory pak udržují výslednou konzistenci.
- V šesté skupině pak můžeme najít antioxidanty, které fungují podobně jako konzervanty, pomáhají proti oxidaci a kažení výrobků.
- Je ještě mnoho dalších skupin éček, jako například kypřící látky, látky zabraňující připečení, zvlhčující látky zabraňující vysušování, zahušťovadla, rozpouštědla a mnohé další.
Vesměs jsou všechny tyto látky používané pro to, aby jakákoliv potravina déle vydržela, měla hezčí barvu, silněji voněla, lépe chutnala, měla příjemnější konzistenci. Aby se během času nekazila a aby si také zachovala svou chuť a vůni až nekonečně dlouho. Éčka výrobce často používá, pokud chce při výrobě potravin ušetřit. Nepotřebuje pak například používat zralou zeleninu, stačí mu použít méně zeleniny a chuť nahnat některým éčkem. Stejně tak nemusí používat větší množství kvalitního masa, barvu, chuť i vůni obstarají opět éčka. Díky tomu se řada produktů vyrábí levněji, ale zároveň vznikají mnohem méně kvalitní potraviny.
Jak žít bez éček?
zdroj: pixabay.com
Díky éčkám tedy máme v obchodech potraviny, co pěkně voní, lépe chutnají, déle vydrží a na pohled jsou mnohem hezčí. Co ale jejich vliv na naše zdraví, opravdu musíme konzumovat tolik chemických látek? Z výživového hlediska je určitě mnohem lepší se éčkám vyhýbat a místo toho si dát poctivou tradiční potravinu. I když některá éčka jsou naprosto neškodná a vlastně přírodní, tak spousta éčkových přísad je zbytečných a může být i zdraví škodlivých. Jak ale na to? Jak se nejlépe vyhnout éčkám v potravinách?
Život bez éček: pro líné
Možná nechcete jíst éčka, ale jste trošku pohodlní luštit celé složení všech potravin. Tak prostě přestaňte kupovat cokoliv, co nemá přirozenou barvu, voní uměle a vydrží až podezřele dlouho. Mezi nejškodlivější éčka patří totiž ta, která nejvíce mění původní vlastnosti potravin. Obarvené cukrovinky, navoněné uzeniny, pečivo, co vydrží týdny čerstvé. V tom všem jsou nejspíš éčka. Taková, co barví, co voní a co prodlouží trvanlivost. Vyhněte se taky jakýmkoliv hotovkám, přehnaně sladkým a barevným cukrovinkám a dalším pochoutkám, co stačí jen rozbalit a ohřát k obědu. Nekupujte ani potraviny, které vám přijdou až podezřele levné. U nich výrobce chuť určitě dohnal éčkem. Prospěje to vašemu zdraví a dost spolehlivě se tímto způsobem také vyhnete velkému množství éček.
Život bez éček: pro důsledné
Pokud chcete opravdu vyloučit éčka ze své stravy, tak vám nezbude nic jiného než si pořádně přečíst složení každého jednoho výrobku, co koupíte v obchodě. A co má v sobě E, do košíku nedáte. Trošku vám to zkomplikuje fakt, že jednotlivé složky sice můžou být éčkem, ale nemusí být tak označeny. A na obalu tak najdete jen jejich normální název, případně jsou tyto látky označené jako stabilizátor nebo barvivo nebo jinak. Třeba takové E260 je vlastně kyselinou octovou. Dost neškodnou. Stejně tak běžně používanou kyselinu citronovou najdeme pod sexy názvem E330. Pokud tak chcete opravdu všechna éčka spolehlivě vyloučit, tak si pořiďte do nákupní tašky seznam. A nezapomeňte číst všechna složení.
Život bez éček: jednoduše
Existuje jedna jednodušší metoda, která vám při nákupu pomůže a navíc s ní budete in. Říká se tomu „clean eating“. Tato metoda stravování předpokládá, že cokoliv, co nakoupíte v obchodě, bude mít jen jednu ingredienci. Nakoupit tak můžete ovoce, zeleninu, mléko, vajíčka, mouku, cukr, maso a další základní suroviny. Už si ale třeba nekoupíte chleba, ten si doma sami upečete. Místo trvanlivých potravin byste měli kupovat právě tyto základní, které dále upravíte vařením a pečením. Díky tomu získáte vyváženější jídelníček a rozhodně se budete stravovat zdravěji než s éčkama. A třeba i trošku zhubnete, však tato metoda byla původně prosazovaná (trošku mylně) jako redukční stravování.
