zdroj: wikipedia.org
Trpíte úzkostí či depresí i v létě, nebo prostě jen potřebujete trochu uklidnit, protože skoro stále pracujete v zaměstnání i doma, nebo máte pocit, že nic nestíháte a už dlouho jste si neodpočinuli? Pokud jste odpověděli alespoň na jednu část otázky "ano", mohl by pro vás článek o uklidňující třezalce být inspirativní.
Historický kontext třezalky tečkované
Třezalka tečkovaná byla často využívanou léčivou bylinou již v období antického Řecka a ve středověku. Přisuzovala se jí magická síla a tvrdívalo se, že má schopnost chránit před nemocemi, uhranutím či prostě před zlem.
Už řecký lékař, botanik a lékárník Pedanius Dioscorides, žijíci v 1. století našeho letopočtu, rozlišoval čtyři druhy třezalky. Znal, samozřejmě i třezalku tečkovanou, kterou nazýval Uperikon. Třezalku k léčbě doporučoval i doktor Galén a Paracelsus radil, aby se využívala proti přízrakům a jako ochrana před zaklínáním. Podle něj Bůh vložil do této byliny velké tajemství, jež ulevuje od blouznění a duchů, uvádějící lidi v zoufalství.
Také ještě v předkřesťanské Anglii se třezalka těšila velké oblibě. Z tohoto období existuje celá řada legend. Uvádělo se, že třezalka a mast z tohoto kouzelného bejlí vyrobená je prostředkem, hojícím hluboká zranění a že nad účinky tohoto přírodního utišujícího prostředku není.
V 16. a 17. století sloužila třezalka jako účinný nástroj k odhánění démonů. Vždyť se také pro ni používalo označení Fuga daemonum!
Anglický lékař, botanik a astrolog Nicholas Culpeper třezalku z pohledu astrologického přiřadil ke znamení Lva a k planetě Slunci. Jako léčivo ji doporučoval k léčení ran, vnitřních zranění či zhmoždění, ale též při kousnutí, popřípadě bodnutí jedovatým hmyzem, při epilepsii, ochrnutí nebo ischiasu, tedy zánětu sedacího nervu.
V dřívějších dobách se olejem z třezalky čistily rány. V Evropě se olej používal zejména na rány, odřeniny, zranění a pohmožděniny. Poté, co třezalka doputovala i do Spojených Států, domorodí Indiáni ji začali využívat k podobným účelům. "Bílý muž" účinky třezalky docenil až v 19. století a od té doby má obdobné využití.
Přejít na sekci článku:
Popis třezalky tečkované
zdroj: pixabay.com
Tato jemná a zároveň až neskutečně silná bylina, působící na mnoho neduhů, má lidové názvy jako bylina svatého Jana, červený zvoneček, krevníček, prostřelenec, čarovník nebo se jí říká krásně "po slovensky" l'ubovník bodkovaný.
Třezalka je vytrvalá bylina z rodu třezalka. Roste po celé v Evropě, Asii a severní Africe.
Třezalka je u nás velmi hojně rozšířena, roste na pasekách a suchých loukách, ale často ji potkáte i podél potoků nebo v oblasti mokřadů. Kvete nádhernými žlutými květy, které jsou vidět už zdaleka. Své přízvisko tečkovaná získala podle svých listů, jež mají proti světlu dobře viditelné tečkování. Třezalka dorůstá do výšky 20-60 centimetrů.
Sklízí se horní část kvetoucí natě. Pokud byste však objevili třezalku, která má květy zabarvené do hněda, raději ji netrhejte, protože ovzduší, kde tato rostlinka roste, není zrovna nejčistější.
Někdy bývá třezalka tečkovaná zaměňována s třezalkou skvrnitou, která je též velmi rozšířena. Když se však pozorně podíváte na list proti světlu, bezpečně obě bylinky rozeznáte. U třezalky tečkované uvidíte na listech nejvíce patrné hlavní žilky, zatímco postranní žilky nejsou tak výrazné. Žilkování u třezalky skvrnité je výrazné i na stranách listů.
Existují ještě další druhy třezalky, jenže ty už nejsou tolik rozšířené. Jedná se například o třezalku čtyřkřídlou nebo třezalku chlupatou.
Co třezalka obsahuje
V třezalce bylo objeveno velké množství účinných látek. Většina z nich má prokazatelný biologický účinek. Součástí třezalky jsou třísloviny, silice a glykosidy. Obsahuje rovněž flavonoidy, xanthony a fenolické sloučeniny. Směs obsahových látek v třezalce je poměrně neobvyklá, proto má díky jejich kombinaci bylinka vemi různorodé účinky.
Jejími nejúčinnějšími látkami jsou hypericin a hyperforin. Hypericin, červené barvivo nazývané krev svatého Jana, je obsažen v olejových žlázkách květních plátků. Nejvíce hypericinu obsahuje třezalka v době plného květu.
