Přejít na sekci článku:
Proč má v poslední době tolik lidí problémy se zažíváním?
zdroj: unsplash.com
Na složení mikrobiomu má vliv spoustu faktorů životního stylu. Takovou základní sadou probiotických bakterií jsme vybaveni už během přirozeného porodu (během porodu císařským řezem k předání nedochází), a dál se toto základní vybavení rozvíjí v průběhu kojení, přechodu na pevnou stravu a poznáváním okolního světa. A právě tady může nastat zásadní problém.
Čím větší rozmanitost mikroflóry si během dětského věku vypěstujeme, tím odolnější imunitu si odneseme i do dospělosti. Prakticky to vypadá tak, že když malé dítě ve svém „ochutnávacím období“, kdy okolní svět poznává tím, že si strká všechno do pusy, „ochutná“ například klacek nebo kamínek, tak si právě s velkou pravděpodobností rozšířilo svůj mikrobiom o spřátelené baterie. Proto přehnaná hygiena až sterilní prostředí může spíše uškodit. Jiné druhy bakterií si pak vyměňujeme kontaktem se zvířaty, s hlínou, potřesením rukou s jinými lidmi a další.
Kromě přehnané hygieny má na náš mikrobiom nejzásadnější vliv samozřejmě strava. Z ní je totiž živo nejen samotné naše tělo, ale vyživují se z něj i jemu prospěšné bakterie. Probiotika mají nejraději potraviny bohaté na vlákninu, jako je ovoce, zelenina, ořechy, semínka, celozrnné obilniny, luštěniny a kvašená zelenina. Naopak nesnášejí a jejich počet snižuje nadměrná konzumace jednoduchého cukru, nenasycených mastných kyselin a transmastných kyselin (živočišné produkty či rafinované rostlinné oleje).
Mikrobiom mohou poškodit také některé léky. Nejzásadnější vliv mají antibiotika, které sice vyhubí škodlivé bakterie, zodpovědné za onemocnění, ale na druhou stranu vyhladí i bakterie nám prospěšné. Proto rozhodně není dobré si nechat automaticky předepisovat antibiotika v případech, kdy to není nutné. Pokud už takový případ nastane, zaměřte se po využívání antibiotik na ozdravění střevního mikrobiomu – nasaďte kvalitní probiotika a navyšte v jídelníčku potraviny, které jeho růst podporují. Střevní mikroflóře taktéž škodí stres, alkohol, cigarety a nedostatek spánku, odpočinku, pohybu či pobytu v přírodě.