zdroj: shutterstock.com
Vypadá to, jak by alergie dávno přestala být nemoc. Lidé se nebaví o tom, jestli jsou alergičtí či nikoliv, ale na co, jak moc, co se jim děje a kdy je to nejhorší. V případě auta se přece taky neptáte na to, jestli jej dotyčný vůbec má, ale rovnou na model a spotřebu. Velký přelom byl zaznamenán ve chvíli, kdy začaly být léky na alergie volně dostupné v lékárnách. Mnoho lidí totiž zaznalo, že vzhledem ke komplikované a často neefektivní léčbě je daleko snazší se předzásobit pilulkami a v inkriminovanou dobu je pravidelně polykat. Ale víte, jaká je léčba alergie? Desenzibilizace. Takže pokud jste alergičtí na přírodu, tak využít k léčbě právě přírodní prostředky je více než žádoucí.
Přejít na sekci článku:
Na co jsme vlastně alergičtí
zdroj: biooo.cz - Mája Ráblová
Na jaře je největším a obecně je asi nejobávanějším alergenem pyl. Každý alergik má svoje vlastní portfolio rostlin, které mu vadí nejvíc, velkým evergreenem je například bříza nebo borovice. Ale alergie je věc často velmi individuální a jsou i případy, že se objeví v nějakém období silná alergická reakce na jednu konkrétní rostlinu, která později samovolně odezní. Zrovna tak projevy jsou značně individuální, nejběžnější je rýma a dýchací potíže, časté je slzení, kožní projevy jako kopřivka či oteklost, případně subjektivní pocit schvácenosti a horečky jako při počínající viróze. Příznaky mohou být stálé nebo se vyvíjet, měnit… A kromě léků na tlumení příznaků vám medicína mnoho nenabídne.
Společným jmenovatelem všech alergií je to, že se tělo brání proti něčemu, co by mu vůbec škodit nemělo, v případě různých potravinových alergií i proti tomu, co by mu mělo prospívat. Pokud nás zajímá symbolický význam nemocí nebo jejich psychický rozměr, tak je tady na první pohled zřejmé, že se vlastně jedná o nevyjádřenou agresi, kterou obrátíme proti něčemu zástupnému. Ale ne agresi v tom negativním slova smyslu, jak ji jsme zvyklí vnímat. V tom pozitivním - jako schopnost vyjádřit naši životní sílu a energii. Protože agrese není jen v tom, když vlk napadne ovci, ale i v tom, když si klíčící rostlina proráží cestu hlínou. A pokud tuto energii nevyužijeme pozitivně, začne působit destruktivně. Velmi zjednodušeně řečeno to je podobný případ, jako když v nějaké situaci nedovedeme obhájit své zájmy a svůj vztek si následně zpražíme na někom jiném, kdo nám nic neprovedl.
Symbolicky je pak možné rozebrat každý jednotlivý alergen, jsou takové, které mají skutečně silný, až mytologický rozměr (zejména některá zvířata - kůň, kočka…), ale jsou i takové, které jsou velmi individuální a často symbolické jen pro tu danou osobu. Pylová alergie, která se objevuje na jaře, je ten první případ. Jaro i pyl jsou nejsyrovějším obrazem přírodní síly, její schopnosti obnovy po zimním spánku a nekontrolovatelného množení a bujení. Všechno roste, kvete, pučí, množí se a je to zcela mimo jakoukoliv kontrolu, je to síla, která je na jednu stranu životadárná, ale na druhou stranu může děsit tím, že nás kompletně přesahuje a při nejlepší vůli ji neumíme dostat pod kontrolu. A něco z té nekontrolovatelné síly má v sobě každý z nás a nevědomá neschopnost ji projevit může vyústit právě v pylovou alergii.