zdroj: unsplash.com
Víte, že tzv. arteriální hypertenze neboli vysoký krevní tlak je v dnešní době velmi často se vyskytujícím onemocněním, které trápí muže i ženy po celém světě? Hypertenze se může projevit i během těhotenství, což je však považováno za závažnou zdravotní komplikaci, protože může být ohrožena nastávající matka i dítě.
V dnešní rychlé době se hypertenzi říká neinfekční epidemie a je zařazena do skupiny civilizačních onemocnění. Takzvaná systémová arteriální hypertenze patří k nejčastějším onemocněním kardiovaskulárního systému. Vysokým tlakem trpí 20-50 % celosvětové populace. V ČR je to asi 1/3 lidí v rozmezí 25 - 64 roků věku, to znamená 46 % mužů a 33 % žen. U nás je léčeno asi jen 18 % hypertoniků, to ovšem neznamená, že jsou na tom o hodně lépe než lidé, kteří se s vysokým tlakem vůbec neléčí! Následkem vysokého krevního tlaku umírá každoročně až 7 milionů lidí! Mnozí z nich ani nevěděli, že trpěli hypertenzí.
V případě krevního tlaku se jedná o sílu, jíž působí krev proudící v oběhovém systému na stěny krevních cév (tepen či artérií). Bez krevního tlaku by se krev neobešla, neboť by nemohla proudit celým cévním systémem.
Za normální hladinu krevního tlaku je považována hodnota mezi 110/65 co se týče dolní hranice a 140/90 mm rtuťového sloupce (uvádí se mm Hg) neboli torrů ohledně hranice horní. O hypertenzi, tedy vysokém krevním tlaku se začíná hovořit tehdy, pokud naměřené hodnoty přesáhnou horní mez. Krevní tlak se dá běžně změřit tonometrem. Při měření tlaku dostaneme 2 hodnoty, např. 110/60. A co všechny tyto termíny vlastně znamenají?
Prvním, vyšším a vlastně i důležitějším číslem je tzv. systolický tlak, jenž vzniká při srdečním stahu. Tento tlak je v podstatě přímým odrazem stavu tepen a jeho hodnota většinou stoupá s narůstajícím věkem, jelikož lidé v pokročilejším věku obvykle mívají méně pružné cévní stěny, které už se nedokáží tolik roztahovat v případě vyššího krevního tlaku. Druhé číslo s nižší hodnotou se nazývá diastolický tlak a ten je zaznamenán při uvolnění srdečního svalu. Tento tlak mírně klesá u mužů po 60. a u žen po 70. roce věku. Zvýšení obou hodnot nad kritickou mez se nazývá systolicko-diastolická hypertenze. Existuje však též izolovaná systolická hypertenze.
Přejít na sekci článku:
Příznaky hypertenze a co lze v jejím případě ovlivnit?
zdroj: unsplash.com
Vysoký krevní tlak se zpočátku nemusí nijak silně hlásit o slovo. Ani nejdříve nemusíte vědět o tom, že nějaký problém s tlakem nastal. Po nějaké době se mohou projevit tyto příznaky: intenzivnější bušení srdce, zrychlený tep, bolesti hlavy v oblasti čela a spodiny lebeční, poruchy vidění či hučení v uších, nadměrné pocení, únava, nespavost, závratě, krvácení z nosu, zhoršené dýchání nebo otoky kotníků.
Když už propukne hypertenze a neřeší se, neprospívá to především našemu srdci. Pokud se hypertenze neléčí vůbec nebo je terapie nedostatečná, může dojít k poškození orgánů postřednictvím dlouhotrvajícího vysokého krevního tlaku a následkem toho pak k infarktu, poruchám ledvin či zraku.
K rizikovým faktorům patří věk - hypertenzí trpí zejména starší lidé, pohlaví - častěji se vysoký tlak projevuje u žen v klimakteriu a starších, genetické dispozice - větší pravděpodobnost, že onemocní hypertenzí, je u dětí hypertoniků a dalším rizikem je lokální porucha rovnováhy tzv. vazomotorické regulace (vazomotorický znamená ovlivňující průtok krve cévami ve smyslu zvýšení či snížení). Faktory, které lze podle lékařů ovlivnit, jsou váha - na vyšší tlak trpí více obézní lidé, nadměrný přísun NaCl, tedy soli, nedostatek hořčíku, draslíku a vápníku, dále požívání alkoholu a kofeinu ve vyšších dávkách, kouření, nedostatek pohybu, znečištění okolního životního prostředí a v každém případě stres.
Rozeznáváme tři stadia v případě hypertenze. V prvním stadiu je člověk většinou bez potíží a jedinou známkou hypertenze je naměřený vysoký krevní tlak, který je nejprve občasný a později trvalý. Druhé stadium se už vyznačuje aterosklerotickými změnami na tepnách - ukládají se tukové látky a mění se cévní stěny. Levá srdeční komora je zvětšena, při vyšetření očního pozadí jsou už patrné změny. Ve třetím stadiu dochází k výraznému poškození jednotlivých orgánů a jejich funkce je zhoršena. Tepny jsou v důsledku hypertenze postiženy aterosklerotickými změnami. Často vzniká ischemická choroba periferních tepen dolních končetin. V tomto stadiu může dojít, následkem onemocnění, ke krvácení do mozku a tedy k náhlé cévní mozkové příhodě.
Dalším postiženým orgánem bývá srdce. Hypertenze způsobuje ischemickou chorobu srdeční. Může se projevovat dušností, bolestí na hrudníku nebo bušením srdce. Také postižení očních cév se nadále zhoršuje, vzniká oční neuroretinopatie (změny na zrakovém nervu). Poškozeny bývají i ledviny. Pokud je hypertenze včas a vhodně zachycena, nemělo by k třetímu stadiu nemoci nemělo vůbec dojít. Tolik tedy alopatická medicína.
