zdroj: shutterstock.com
Rozdělovat kosmetiku na přírodní a konvenční už se tak nějak ujalo. Zrovna tak je mnoha lidem jasné, že je rozdíl “přírodní” a “s přírodními výtažky”. Protože jsou prostě věci, které do přírodní kosmetiky nepatří, i kdyby tam jinak bylo kdoví co (a až někde narazíte na oblíbený argument, že ropa je přece také přírodní, tak dotyčnému slibte, že budete v debatě pokračovat, až se jí napije). I rozdíl mezi “přírodní” a “bio” kosmetikou je už celkem zavedená záležitost, protože tam je to stejné jako u potravin - jablko je lepší nežli cokoliv s jablečně-identickým aroma, ale jablko vypěstované bez pesticidů a chemických hnojiv je ještě někde jinde. Což logicky platí i pro rostliny používané v přírodní kosmetice, ty se také někde nějak pěstují a většinou poměrně ve velkém. A jelikož kůže též něco vstřebává, tak není úplně jedno, kde se pěstuje a za jakých podmínek. Ale i když se budeme bavit o kosmetice maximálně čisté, certifikované nebo s velkým podílem bio složek, tak pořád ještě nejsme na konci. Spíš na začátku, protože tady to teprve začíná být opravdu zajímavé.
Přejít na sekci článku:
Zdravá kosmetika
zdroj: shutterstock.com
První věcí, které si všimneme, je to, že čím čistší kosmetika, tím větší důraz na zdraví. Což je na jednu stranu logické, protože to je samozřejmě základní myšlenka - být v co nejmenším kontaktu se zdraví škodlivými látkami a už vůbec si je neaplikovat na kůži. Ale často jde i o víc. O to, že daná kosmetika je součástí naší péče o zdraví, že její původní účel není estetický, ale že je spíš vítaným vedlejším efektem. Koncept, kdy je na přírodní kosmetiku pohlíženo stejně jako na jídlo nebo potravinové doplňky, je poměrně nový a není to jen marketingový tah. Je to především návrat k podstatě, kdy tělo nechápeme mechanicky a kůži jako prostor, kam si namalujeme, co se nám zlíbí, ale především jako orgán, který má nějakou funkci.
Protože nejde ani tak o to, co všechno pokožka vstřebá. Samozřejmě bychom ji neměli nutit vstřebávat něco špatného, ale ani nemůžeme předpokládat, že touto cestou dostaneme do těla nějaká ohromná kvanta prospěšných látek. Jde o to, že pokožka a její funkce jsou provázány se všemi ostatními orgány, tělo je systém a jako takový také funguje a pracuje. Pokud je jedna část v nepohodě nebo špatně funkční, má to vliv na celek. Je bláhové si myslet, že dokud nemáme opravdu vážný problém (což v případě kůže znamená hlavně ekzémy), tak je vše v pořádku a není potřeba se znepokojovat. Oslabená funkce kůže má vliv na celý organismus, přestože se důsledky mohou projevit někde jinde než právě na pokožce a třeba i za poměrně dlouhou dobu.
Kosmetika, která považuje pokožku za orgán a podle toho se chová, pak nehledí na to, aby nás primárně zbavila vrásek nebo pupínků. Snaží se o to, aby pokožka dokázala sama fungovat právě tak, jak má a plnila všechny svoje funkce správně. Což není v dnešní době snadné, protože jsme vystavováni vlivům, se kterými evoluce až tak nepočítala a pokožka je tou první bariérou, na kterou vše dopadá. Znečištění, nepřirozené teplotní rozdíly a střídání, oblečení z nevhodných materiálů a zevnitř samozřejmě nedostatečná či nesprávná výživa nebo negativní emoce. Takže kůže opravdu občas potřebuje trochu pomoci, aby s tím vším dokázala bojovat, zvláště v případě, kdy žijeme ve městě.
