Vazelína v kosmetice: Proč se jí vyhýbat?

4,6 5
14

Vazelína v kosmetice: Proč se jí vyhýbat?zdroj: pexels.com

Existuje taková vtipná průpovídka, že máme rádi „přírodní“ kosmetiku s vazelínou, protože ropa je přece z přírody. Je to narážka na „přírodní“” kosmetické přípravky, které jsou plné této ropné složky, a je hodně důvodů, proč bychom ji rádi mít neměli. Z přírody je leccos a také to nejíme, protože se můžeme otrávit. Problémem je, že ne vždy je to, co se tváří přírodně, opravdu přírodní ve smyslu organiky nebo zdravotní nezávadnosti. Ale ano, i ropa je z přírody.

Co je vazelína a proč ji mají rádi výrobci konvenční kosmetiky?

Vazelína je směs uhlovodíků získaných z ropy. Byla patentována v roce 1872 a léta byla nabízena jako lék na všemožné i nemožné kožní problémy včetně popálenin. Dnes se nejčastěji používá k zjemnění pokožky a je součástí mnoha kosmetických přípravků, krémů a výrobků dětské péče. Ropné výrobky, mezi které vazelína patří, jsou okluzivní, to znamená, že se vám přicucnou na kůži a zabraňují prodyšnosti a odpařování vlhkosti, čímž zablokují potní kanály a prakticky vám uvězní v těle veškeré škodliviny, které byste jinak z něho vyloučili pocením.

Vazelína sice má určité výsledky v léčbě suché a poškozené pokožky, jenže je tu pár velkých “ale”. To však nezajímá výrobce konvenční kosmetiky, protože prostě a jednoduše potřebují mít levnou surovinu, kterou „zaplácnou“ složení výrobku a bude jim fungovat jako zahušťovadlo. Okluzivní přísady pomáhají vytvářet bariéru proti chladu a větru, mají za cíl hydratovat pokožku, proto se přidávají do různých krémů a tělových mlék. Zatímco výrobci konvenční kosmetiky vás budou přesvědčovat, že klasické okluzivní přísady neucpávají póry a nezpůsobují akné, nevěřte jim. Nemusí být sice 100% škodlivé nebo plné karcinogenů, ale jde tady o to, že u nich existuje známá vazba na vznik kožních infekcí.

Proč bychom se měli vazelíně vyvarovat?

Je zde více hledisek, z kterých bychom měli vazelínu pozorovat. Ty hlavní jsou zdravotní a ekologické. Jako vedlejší produkt ropného průmyslu souvisí vazelína s dobýváním nerostného bohatství, devastujícího ekosystémy, půdu, vzduch a vodní zdroje. Samotná se sice do pokožky nevstřebává, ale látky z ní se nám dostávají do krevního oběhu, navíc se diskutuje o tom, že jsou neodbouratelné z těla a působí velikou zátěž pro naše játra a ledviny, kde se usazují.

V INCI (mezinárodním názvosloví kosmetických ingrediencí) má vazelína známku jako ve škole 4. Tedy “nic moc” pro naše zdraví, respektive se řadí do potenciálně nebezpečných látek. Problémem je, že vazelína je často kontaminována polycyklickými aromatickými uhlovodíky, které jsou řazeny mezi rakovinotvorné látky (vyvolávají rakovinu plic a trávicího traktu), způsobují neplodnost a vady plodu. Vazelína je sice obecně proklamovaná jako opravná látka pro suchou pokožku, která sice nejdříve pomůže, ale následně nám uškodí. Proč bychom měli podporovat znečišťování životního prostředí i vlastního těla a mazat se jí, když existují kvalitnější a přírodnější, i když samozřejmě dražší přírodní alternativy?

Jaké existují náhrady vazelíny v přírodní kosmetice?

Pokud nechcete používat přírodní kosmetiku jen ze zdravotních důvodů, ale hraje pro vás roli i nějaká ta etika a trvalá udržitelnost, zbystřete. V té opravdu přírodní kosmetice totiž etika hraje první housle. Z obnovitelných zdrojů se díky fair-trade obchodu získává například mangové, bambucké nebo kakaové máslo, které velmi dobře nahrazují vazelínu ve výrobcích přírodní kosmetiky a jsou navíc vhodné pro vegany. Místo toho, aby pokožku dusily, ji vyživují, změkčují a hojí. Navíc nemá jejich pěstování a následná výroba kosmetických složek škodlivý vliv na životní prostředí.

Velmi dobrým substitutem vazelíny používaným v organickém kosmetickém průmyslu, je nerafinovaný kokosový olej. Poskytuje kůži hloubkovou hydrataci, posiluje tkáně a snadno se vstřebává do pokožky. Je bohatý na antioxidanty, pomáhá vylučovat jedy z pokožky, jemně odstraňuje odumřelé buňky kůže a chrání ji před spálením, navíc působí antibakteriálně.

Kakaové máslo je při pokojové teplotě pevné, ale při tělesné teplotě se roztaví. Je krémové, vsakuje se přímo do pokožky, je bohaté na antioxidanty a v těhotenství je výborné proti striím.

Bambucké máslo je rostlinný tuk získaný z ovoce stromu pocházejícího z Afriky a je skvělé zejména pro péči o rty a suché partie těla - například ohyby loktů, které má mnoho lidí hodně suché, loupající se a svědící. Bambucké máslo je podobné kožnímu mazu, je velmi hojivé a prospěšné pro naši pokožku.

Olivový olej se získává z plodů olivovníku a používá se od starověku k uklidnění a zvlhčení suché pokožky. Snadno se vstřebává kůží a je také bohatý na antioxidanty, které pomáhají zpomalit stárnutí pokožky. Zvlhčuje, zlepšuje vzhled kůže, zabraňuje vzniku šupinek a působí mírně antibioticky.

Jojobový olej není olej v pravém slova smyslu, ale spíše tekutý vosk, má konzistenci velmi blízkou našemu kožnímu mazu, a proto se velmi dobře vstřebává. Pomáhá udržovat zdravou hydrataci pleti a je velmi hojivý.

Pro ty, kteří neřeší veganské složení výrobků lze nahradit vazelínu lanolinem či lojem. Lůj je tvořen z tukové tkáně ovcí nebo skotu. Skládá se převážně z glyceridů mastných kyselin. Dobře promašťuje pokožku a nemá vedlejší účinky na naše zdraví. Lanolin se extrahuje z ovčí vlny. Pokud jste alergičtí na vlnu, není pro vás dobrou volbou. Není to tuk, ale voskovitý produkt vylučovaný mazovými žlazami ovcí. Lanolin nezakrývá póry, přesto poskytuje ochrannou bariéru. Je často používaný kojícími matkami na uklidnění popraskaných bradavek. Existuje nespočet přírodních variant vazelíny, stačí si jenom vybrat tu nejvhodnější.

Jak se vám článek líbil?