Přejít na sekci článku:
Sádlo a lůj
zdroj: shutterstock.com
Sádlo se vyškvařuje z tukové tkáně zvířat. Nejčastější je vepřové sádlo, ale dělá se i husí nebo kachní sádlo. Kromě potravinářství se používá i v kosmetice pro výrobu mastí. Obzvláště populární je jako základ pro maceraci nejrůznějších bylin. Vepřové sádlo je stejně jako lanolin velmi podobné lidskému tuku, a proto jej naše pokožka velmi dobře přijímá. Je dobré na suchou a popraskanou pleť, i k urychlení hojení jizev. Může se dokonce používat i na pleť v obličeji. Rozdíl mezi lojem a sádlem je ten, že lůj se získává za nižších teplot a většinou pochází od přežvýkavých sudokopytníků, jako jsou krávy nebo jeleni. Lůj se přidává do kosmetických přípravků pro výživný a zvlhčující účinek. Můžeme jej najít v mýdlech, krémech nebo balzámech na rty.
Etické důvody proč nepoužívat sádlo nebo lůj jsou jasné. K tomu aby mohly být tyto látky získány, musí být zvíře zabito. Jak se jim tedy vyhnout? U klasického sádla se nejspíš nemusíte bát, že by vás vyskakovalo z INCI každého produktu, který vezmete do ruky. V současnosti se používá spíš do domácích bylinkových mastí. Proto si na něj dejte pozor spíš v tomto směru a u vaší oblíbené bylinkářky se na složení masti pořádně vyptejte. Pokud jste si takto vyráběli masti doma sami, vyzkoušejte k maceraci bylinek klasické rostlinné oleje, nebo zkuste zaexperimentovat s bambuckým máslem, které má konzistenci velmi podobou sádlu.
Jako asociace na slovo „lůj“ nám asi většině naskočí „jelení lůj“. Toto slovní spojení hodně zdomácnělo a někteří lidé jej používají k označování jakéhokoliv balzámu na rty, tedy ne jen toho, který fakticky jelení lůj obsahuje. Dnes byste přímo jelení lůj v balzámech na rty těžko hledali. Mohou však obsahovat triglyceridy mastných kyselin, jež jsou obvykle živočišného původu. Jako náhrada čistě z rostlin skvěle funguje bambucké nebo kakaové máslo. A nebojte se, veganských balzámů na rty je celá řada, například od Lavera s různými vůněmi a příchutěmi ☺.
