zdroj: shutterstock.com
Peeling by měl být nedílnou součástí péče o pleť. Správně vybraný peeling pleť oživí, ozdraví, projasní, vyrovná barevné nepravidelnosti. Pleť je doslova jako vyleštěná. Podmínkou ovšem je vybrat si ten správný. Přestože enzymatické peelingy jsou velmi v módě, stále se těší velké oblibě i peelingy mechanické. Je to proto, že některá pleť skutečně nemusí na kyseliny v enzymatických peelingách reagovat dobře, mohou ji podráždit, kdežto u dostatečně jemného mechanického peelingu nemá problém. A tady jsem doslova u jádra pudla, ehm, peelingu. Musí být dostatečně jemný, to jest obrušující částečky musejí být co nejmenší a nejjemnější. Kdysi velký kosmetický objev a sice brusné částečky z meruňkových jader časem přestaly být tak atraktivní, protože mají přece jen ostré hrany a takový peeling je pak vhodné používat maximálně jednou týdně.
Výrobci konvenční kosmetiky tedy hledali, čím jadérka nahradit tak, aby byl peeling co nejjemnější a k pleti nejšetrnější. A našli, protože není nic, co by chemický průmysl dnes nedokázal vyrobit. Světlo světa tak spatřily mikroperličky. Droboučké plastikové kuličky. Všichni jsem je už někde viděli. Peelingy pleťové i tělové, čistící gely nebo třeba i zubní pasty. Mikroperličky jsou totiž uživatelsky úžasné. Jsou jemné, hladké, maličké, čistí jemně, ale efektivně. Prostě ráj na zemi. Ovšem ne už tak ve vodě. Mikroperličky totiž spláchneme vodou do kanalizace, ale kvůli jejich nepatrné velikosti je naprosto nemožné je z odpadních vod odstranit. Ve velkém tak putují do vodních toků, moří a oceánů.
Což má několik důsledků a žádný z nich není dobrý. Jednak jde o znečištění samo o sobě, ať je to malé, jak chce, pořád to je plast v oceánu. Další věc je to, že tyto plastikové mikroperličky absorbují nečistoty (proto jsou tak oblíbené v čistících produktech nebo zubních pastách) a tudíž i různé chemikálie a toxické látky. Při současném znečištění oceánů toho do sebe zvládnou absorbovat nepěkného dost. A tyto jedůvky pak spolykají ryby a další mořští tvorové. A pokud je vám to stále ještě jedno, tak nezapomeňte, že mnoho z nich pak končí u nás na talíři. Když pomineme naprosto nezpochybnitelné zdravotní riziko, tak pomyšlení, že jíme něco, čím se někdo umyl, vyčistil zuby a co následně nachytalo v moře do sebe ještě další svinstvo, je víc než nechutné.
Naštěstí se snad blíží doba, kdy budou mikroperličky zakázané, nicméně dokud to tak skutečně nebude, nic není jisté. Výrobci se tomu samozřejmě brání, protože přírodní varianty jsou samozřejmě daleko dražší a navíc mají přírodní materiály jasně definované vlastnosti a přizpůsobit je našim potřebám je těžší.
Nicméně pokud se nechcete umývat kousky platu, který pak spláchnete do vody, aby to někdo na druhém konci světa snědl v sushi, neznamená to, že musíte rezignovat na peeling. Právě naopak. Přírodních variant peelingu je mnoho a všechny jsou lepší a prospěšnější než plastové mikroperličky.
Co máme v přírodních variantách peelingu na výběr?
- jíl
- jojobové perličky
- rýžový prášek
- ovocné prášky
- prášek z olivových jader
A všechny mají jedno společné - jejich použití má další přidanou hodnotu, nejde jen o mechanické čištění. Zvláště jíly a ovocné prášky jsou již samy o sobě plnohodnotný kosmetický produkt, jehož použití má nejen estetický efekt, ale prospívá pleti po všech stránkách.
Není to poprvé, co se na první pohled neškodný objev na nebi konvenční kosmetiky ukázal být daleko problematičtějším, než by se kdy dalo předpokládat. Kdy naprosto titěrná věc způsobí poměrně rozsáhlou katastrofu, protože právě kvůli své nepatrnosti je velmi těžko odbouratelná. A která může mít škodlivý efekt v úplně jiné oblasti, než bychom vůbec mysleli.