zdroj: shutterstock.com
Dnes je tu třetí a poslední část seriálu o veganství a jeho dosahu v našich životech. V předchozích dvou dílech jsme si podrobněji posvítili na palmový olej, který je v současnosti velmi řešeným tématem, ale také jsme se věnovali oblastem, u kterých byste nějaký rozpor s veganstvím ani nečekali. V dnešním díle se podíváme na další z mnoha životních oblastí, které by mohly mít na veganský životní styl vliv a tím celé povídání o veganské filozofii zakončíme.
Přejít na sekci článku:
Oblečení
zdroj: shutterstock.com
Asi je nám většině jasné, že nošení kožených věcí se z veganským a dokonce ani vegetariánským životním stylem moc neslučuje. Kůže je vedlejším produktem získávaným z jatečních zvířat. Kromě toho se také při jejím zpracovávání používají chemikálie pro konzervaci či zvýraznění barvy. Jejich uvolňování z kůže pak škodí životnímu prostředí a ani nám jejich vdechování neprospívá. Velice podobně jsou na tom kožešiny. Rozdíl je v tom, že v tomto případě se nejedná o vedlejší produkt. Kožešinová zvířata jsou chována přímo za tímto jediným účelem. Kromě toho, že jsou v závěru zabíjené dost drastickými způsoby, není ani jejich už tak dost krátký život o nic lepší. Většinu ho totiž přečkají namačkaní v miniaturních klecích v otřesných hygienických podmínkách.
Ortodoxní vegani nepoužívají ani výrobky z vlny. Říkáte si, co je na vlně špatného? Vždyť to je úplně něco jiného než kožešina nebo kůže, ovce se přeci jen ostříhá a potom si může dál vesele pobíhat na louce. U vlny je problém (podobně jako u všech produktů nejen živočišného původu), v její masové produkci. Pokud jsou ovce chovány ve velkém množství, většinou to odnesou jejich životní podmínky a potom také samotný proces jejich stříhání. Běžným požadavkem je ostříhat co nejvíce ovcí za co nejmenší cenu = nejrychleji. Kvůli požadované rychlosti zacházejí střihači s ovcemi dost nešetrně, stříhací strojky jim zanechávají na kůži rány a nezřídka se stane, že ovce skončí i s prořízlým břichem a na následky takového stříhání zemře. Pokud se tedy vlněných výrobků vzdát nechcete, přesvědčte se alespoň o tom, odkud přesně použitá vlna pochází a jak je se zvířaty zacházeno.
Hygienické potřeby
Klasické vložky, tampony, dětské pleny a dokonce i toaletní papír jsou chemicky běleny. Použitá bělidla a potom následně i barviva a různé umělé parfemace působí velmi dráždivě na naše intimní oblasti. Pokud jsou tyto hygienické pomůcky z konvenčně pěstované bavlny, nesou v sobě kromě přidaných chemikálií ještě pozůstatky pesticidů z jejího pěstování. Používané chemikálie jsou samozřejmě testovány i na zvířatech. Tyto hygienické potřeby jsou navíc prakticky nerecyklovatelné - takto znečištěné je nelze znovu přetvořit v jiný výrobek. Vložek nebo tamponů spotřebuje průměrná žena zhruba 2280 kusů za život, což je ohromné množství odpadu a velká zátěž pro životní prostředí. Proto dejte raději přednost menstruačním kalíškům, látkovým vložkám a látkovým plenám pro děti a snižte svoji produkci odpadu.