Je konzumace mléka zdravá?

3,2 5
50

Je konzumace mléka zdravá?zdroj: pixabay.com

O důvodech, proč nekonzumovat živočišné produkty, jsem už psala. Dnešní článek bych chtěla věnovat přímo mléku a jeho dopadu na naše zdraví. Můj názor je ten, že když opomenu všechny etické i ekologické důvody, tak konzumace masa ani vajec není přímo nutně nezdravá. Záleží samozřejmě na způsobu jejich úpravy a také na tom, jak často je jíme. V dnešní době se totiž většině lidí v různé podobě objevuje na talíři maso i několikrát denně a s vejci je to podobné. Neustále se vedou diskuze o tom, zda jsme převážně býložraví všežravci nebo čistí býložravci. Máme totiž rozporuplné fyzické znaky, které jednoznačně neukazují na jedno ani druhé zařazení. Jedno je však stoprocentně jisté – masožravci nejsme.

Když se podíváme na naše nejbližší příbuzné, všežravé orangutany, můžeme získat celkem dobrou představu o tom, jak by i náš jídelníček měl vypadat. Více než 70 % jídelníčku orangutanů tvoří ovoce, zhruba 20 % listy a kořínky a zbytek hmyz, ptačí vejce, ale i různí hlodavci či drobní obratlovci. Každopádně podíl živočišné složky bývá zastoupen opravdu minimálně. A podobně by měl vypadat i náš zdravý jídelníček – každý den si dopřát bohaté množství ovoce a zeleniny (hlavně té listové), luštěniny, obilniny. Maso či vejce si pak dát tak maximálně jednou do týdně v obvyklé porci či jednou denně opravdu mikroporcičku. Mléko však nejen že nenajdete v orangutaním jídelníčku, nenajdete jej ani v jídelníčku žádného jiného živočicha - tedy myslím mléko jiného živočišného druhu.

Proč je konzumace mléka jiného živočišného druhu nesmysl?

Když se nad tím pořádně zamyslíte, nepřijde vám divné, že my jsme jediní savci na této planetě, kteří pijí mléko i v dospělosti? A ještě k tomu ani ne od vlastního živočišného druhu. To z nás dělá prakticky kojence až do konce života. Nedávno jedna organizace udělala experiment, kdy lidé dostali ochutnat mléko a po ochutnání jim bylo sděleno, že se jedná o mateřské mléko (ve skutečnosti bylo rostlinné). Všichni do jednoho byli zhnusení. Je opravdu zvláštní, že nám přijde v dospělosti nechutné pít lidské mateřské mléko, ale kravské, kozí nebo ovčí si klidně dáme.

Mateřské mléko, ať už jakéhokoliv živočišného druhu, je určeno speciálně pro mláďata. Obsahuje všechny potřebné výživné látky i látky, které posilují jeho obranyschopnost. Ano, mateřské mléko je opravdu supervýživné. Je to proto, aby mládě velmi rychle rostlo a přibralo na váze, aby bylo rychle samostatné. My ale jako dospělí už nerosteme a přibírat nepotřebujeme (alespoň většina z nás). Navíc je tu problém s trávením mléka. Produkce enzymu, který je k jeho trávení třeba, se se zvyšujícím věkem snižuje. Z toho potom vznikají různé alergie i zažívací potíže, což se může projevit i na naší pleti, která to pak odnáší prostřednictvím akné, ekzémů či vyrážek.

Mléko opravdu není moc zdravé

Kromě toho, že je pro nás mléko těžce stravitelné, může obsahovat i naprosto nevhodné látky, jako jsou například stresové hormony. Kvůli tomu, že krávy jsou ve velkochovech velmi nahuštěné v malém prostoru, je to pro ně nejen velmi stresující, ale vytváří se tak také prostředí pro šíření různých infekcí. Pro potlačení těchto infekcí jsou zvířatům podávána antibiotika, a i když ta se přímo v mléku nesmějí objevovat, dobře víme, co antibiotika dělají – vyčistí vám kompletně střeva od škodlivých, ale i od těch prospěšných mikroorganismů a rozhodí vám totálně zažívání. A zdravá střeva jsou naprostým základem pro dobrou imunitu a celkové zdraví. A to platí u krav minimálně dvojnásobně vzhledem k jejich komplikovanějšímu zažívacímu systému. Nezdravá kráva pak nemůže „dávat“ ani zdravé mléko. Pak je tu ještě otázka GMO. U nás je sice zakázaný dovoz a prodej geneticky modifikovaných potravin, ale to neplatí u krmiv pro zvířata. Takže při konzumaci mléka (ale samozřejmě i masa či vajec) od zvířat z velkochovů přijímáte i tyto látky.

Proč je pití mléka víc neetické než konzumace masa

Mléko není jen ze všech živočišných produktů nejméně zdravé, ale také na něm leží nejtěžší etická zátěž. Zároveň jde také o největší omyl vegetariánů, kteří si mléčné výrobky dopřávají v domnění, že pro mléko přece zvířata zabíjena nejsou, ale i mléko stojí za smrtí zvířat. Když pomineme hrozné podmínky chovu, příšerné je i to, že jsou jim jejich telátka odebírána hned po narození. Krávy mají silný mateřský pud a po svých dětech teskní dlouhou dobu. Malí býčci jdou pak většinou zabít na maso, protože na mléko se samozřejmě nehodí.

Kráva musí být navíc neustále oplodňována, protože podobně jako u ženy, i u ní se produkce mléka po určité době snižuje. Což její tělo ohromně vyčerpává. Představte si, že byste celý život nedělali nic jiného, než jen rodili a kojili. Krávy jsou navíc stále více šlechtěny k tomu, aby měly co největší vemena. Ta pak často dosahují takové velikosti, že jej kráva musí vláčet skoro až po zemi. Její tělo se tomu samozřejmě nestihlo přizpůsobit a váha vemene jí totálně odrovnává klouby.

Jak mléko nahradit?

Stačilo vám to a ptáte se, jak tedy mléko nahradit? Hlavní živinou, kterou mléko obsahuje a je kvůli ní doporučováno, je vápník. Ten se nám však z mléka velmi špatně vstřebává už jen kvůli výše zmíněné špatné stravitelnosti mléka. Chuť mléka vám skvěle nahradí nepřeberný výběr mlék rostlinných. Výživovou hodnotu nejen nahradí, ale i několikrát předčí třeba makové mléko. Mák v obsahu vápníku mezi ostatními potravinami opravdu vyniká. Hodně vápníku je třeba i v mořských řasách, které využijete nejen při přípravě sushi, ale můžete je přidat i do polévek nebo do vody při vaření luštěnin. Zlepšíte tak jejich stravitelnost a přidáte i nějaké ty výživné látky navíc.

Jak se vám článek líbil?