Moje zkušenost se zero waste

5,0 5
7

moje zkušenost se zero wastezdroj: biooo.cz

Také už jste podlehli zero waste neboli bezodpadovému stylu života? Nebo si naopak říkáte, že je to na vás až moc „alternativní“? Pak vás psaním těchto řádků možná trochu motivuji. Nebudu vám tvrdit, že mi to jde naprosto dokonale, ale jsem, stejně jako u mnoha dalších věcí, přesvědčena o tom, že každá snaha je alespoň kapičkou v pomyslném oceánu. Nejsem tedy Bea Johnson (ačkoliv má tato žena můj obdiv), takže se mi ještě nepodařilo omezit odpad takovým způsobem, aby mi na rok stačil objem jednoho menšího odpadkového koše. Ale i tak se mi podařilo množství vyprodukovaného odpadu výrazně omezit.

Třídění není zero waste

Patřím mezi lidi, kteří rádi inspirují ostatní k tomu, aby žili v souladu s Matičkou Zemí. Nedávno jsem zrovna vedla rozhovor o zero waste s mojí dobrou kamarádkou. Přesně si pamatuji, jak mi tenkrát řekla: „Taky se snažím co nejvíce třídit odpad.“ Nic proti třídění odpadu nemám. Je to alespoň nějaká snaha a pomyslný první krůček. Ovšem i vytříděný odpad (plasty, papír, sklo apod.) je stále odpadem, který se musí následně nějak zpracovat. A toto je fakt, který si mnoho lidí neuvědomuje.

Proč zero waste?

Stále více se mluví o tom, jak zatěžujeme životní prostředí. Například zbytečným odpadem. Nebudu vás tady zahlcovat fakty a čísly, to si koneckonců můžete sami najít n internetu. Osobně patřím mezi lidi, které zajímá ekologie apod., takže když jsem pak narazila na jeden nejmenovaný web o zero waste, řekla jsem si, že jdu do toho! Zpočátku jsem se trochu bála, jak bude reagovat okolí na mou skleněnou láhev na vodu nebo látkové pytlíky na nákup, ale když jsem pak zjistila, že v mém okolí přibývá lidí, kteří se snaží minimalizovat zbytečné obaly, posílilo to mé přesvědčení, že dělám dobrou věc. Prvním krokem je překonat pohodlnost, a tak trochu i vlastní hranice.

Zero waste ale nemusí být jen o nákupech potravin, ačkoliv právě ty zaujímají asi největší podíl v množství vyprodukovaného odpadu. Se zero waste si spojuji také třeba módu, kosmetiku a prostředky na úklid domácnosti. Většina produktů, které mám v koupelně či na poličce vedle postele, jsou domácí výroby. Oblečení se pak dá sehnat nejen v secondhandech, ale také po internetových bazarech apod. Často tu seženete i věci s visačkou a za zlomek původní ceny.

Učit se žít bez odpadu

Nosit si s sebou vlastní láhev na vodu mi přišlo samozřejmé už před lety, v dobách mých vysokoškolských studií. Téměř každý den jsem žasla nad tím, jak si někteří spolužáci kupovali denně i několik petek s vodou, naprosto zbytečně. Nedávno jsem si ale pořídila novou láhev Equa, do které navíc přihazuji pár kousků šungitu, aby byla voda co nejčistší. Když mám náhodou chuť na kafe a vím, že nebudu mít čas vysedávat v kavárně, mám v batůžku připravený kelímek z bambusových vláken. Stejně tak v létě si můžete vzít nějakou pěknou zavařovačku s víčkem a brčkem. Odpadá pak starost, kam vyhodit onen plastový/papírový kelímek s plastovým víčkem.

Jde se na nákupy! Mám to štěstí, že žiju ve větším městě, kde máme moc pěkný krámek, v němž si můžete nakoupit spoustu potravin do vlastních obalů (luštěniny, obiloviny, těstoviny, vločky, ořechy apod.), takže jakmile je to alespoň trochu možné, nakupuji právě tady. Přesně si pamatuji na svoji první návštěvu, kdy jsem táhla několik zavařovaček. Poté jsem si ale pořídila šikovné látkové sáčky a nosím je s sebou v batohu. Ovoce a zeleninu do sáčků nedávám prakticky vůbec, protože se mi to zdá zbytečné. Samozřejmě ne všechno se dá nakoupit bezobalově. Takové potraviny se pak snažím kupovat ve velkém balení, abych množství odpadu alespoň omezila. Konzervy prakticky nekupuji. Když už chci něco sterilovaného, snažím se sáhnout po skleněném obalu, který se pak dá doma ještě využít.

Jak se vám článek líbil?