zdroj: biooo.cz - Mája Ráblová
Zatímco k bylinkám chováme respekt, jelikož víme, že umějí být silné, k přírodní kosmetice se většinou obracíme až tehdy, kdy už vše ostatní selhalo a bylinkami tak nemáme co ztratit.
Přitom si přírodní kosmetika zaslouží, aby dostala šanci hned napoprvé. S přírodní a bio kosmetikou je to jak s božími mlýny – možná působí pomalu, ale jistě. A všechno, co tělu dáme, se nám dříve nebo později stejně vrátí...
Vybrali jsme tak pár nejrozšířenějších mýtů či polopravd, kterými se od teď už nemusíte nechat strašit.
1. Nefunguje
Naopak. Bylinky jsou mocná zbraň. Je sice pravda, že silikonové báze pleť dokonale vyžehlí a připraví na make-up, je rovněž pravda, že silikony vlasy obalí a tím lépe a zdravěji vypadají. Je to však jen optický klam. A ještě dočasný. Největší klid je taky vždy před bouří. Takže pokud jsme jen trochu náchylní, ukážou se brzy problémy v plné síle.
Co takhle pomocí přírodní kosmetiky raději jít k základům a naučit se, jak má pleť skutečně funguje, co jí pomáhá, jak můžu ovlivnit kvalitu vlasů a jak si nechat dorůst to, co už je zničeno? S ničím takovým konvenční kosmetika nepracuje, jelikož by musela zbrojit proti sobě.
2. Smrdí
Pokud máte rádi hodně převoněný krém, pak je to vlastně pravda. Je pravda i to, že vůně u přírodní kosmetiky mohou být daleko daleko intenzivnější a tudíž nelíbivé.
Jenže zatímco přírodní kosmetika je ovoněná éterickými oleji, které tam jsou buď proto, aby hojily, rozproudily lymfu v těle, prokrvily pokožku či ji zklidnily, co dělají syntetické parfémy v našem krevním řečišti? Víme to?
3. Na deodoranty se nedá spolehnout
Když si dáme antiperspirant se soli hliníku, přestaneme se potit, to je pravda. Ta úleva. Nemusíme nic hlídat. Celý den (někdy dokonce dva dny) můžeme bez problémů lítat sem a tam a je to v suchu. Doslova. Přírodní kosmetika antiperspiranty vůbec nenabízí. Nabízí deodoranty, které nezabraňují pocení, maximálně podpaží jen lehce vysouší, ale předně zabraňují rozkladu bakterií a tedy i vzniku pachu á la česká MHD.
Otázkou u antiperspirantů tedy je, jak jinak chci ze sebe veškeré toxiny a odpadní látky dostat, když už se tělo ani potit nemůže?
4. Šampony nepění
Většina z nich pění. Jen jemněji, díky cukerným tenzidům, které nevysušují vlas a které tak nejsou zodpovědné za jeho třepení a lámání. Což je něco, na co si konvenční kosmetika příliš nepotrpí a bezhlavě se řídí tím, že čím bohatší pěna, tím spokojenější uživatel. Pěna sice vypadá, že nás dokáže vydrhnout pořádně, ale pravdou je, že běžné sulfátové šampony (či sprchové gely) vlas odmašťují tolik, že nakonec stejně budeme muset sáhnout na další různé silikonové kúry k „zacelení“ konečků či proti lámavosti vlasů. Zaplaťpánbu tak za cukerné tenzidy, mycí oleje či lávovou zem, které problému předcházejí.
5. Čisté oleje vysušují
Tady jde spíše o mýtus spojený s tím, že lidé nevědí, jak oleje správně používat. Ano, existují oleje určené na mastnou pleť, které regulují nadměrnou tvorbu kožního mazu. Z tohoto důvodu nejsou vhodné pro ženy s normální a suchou pletí.
Většina olejů za studena lisovaných je však to nejlepší a zároveň to nejpřirozenější, čím pleti můžeme dodat vláhu, vitaminy a tuky, což se bohužel o minerálních olejích, jenž jsou základem konvenční kosmetiky, říci nedá. Rostlinné oleje – nejlépe obohacené vitaminy, lecitinem, panthenolem a směsí éterických olejů - se však okamžitě vstřebávají.
Proč se tedy tvrdí, že oleje vysušují? Jelikož je ve většině případů používáme na suchou pleť. Masáže nám poslouží jako příklad. Abychom pleť nevysušovali, měli bychom z olejů vyrobit tu samou emulzi, jakou vyrábí sama pleť. Pár kapiček tak stačí smíchat s vodou, případně olej nanášet na ještě vlhkou/mokrou pleť. Nejen, že v pleti vláhu „uzamkneme“, pomůžeme navíc lepšímu vsakování, takže se případně ani žádná mastnota konat nebude.
Přírodní kosmetika si zaslouží naši šanci. A čím dříve se k ní obrátíme, tím dříve si dokážeme pomoci.
