zdroj: pixabay.com
Zájem žen o kosmetiku se táhne staletími jako červená nit z báje o krétském králi Mínovi a Minotaurovi. Víte, že slovo kosmetika pochází z řečtiny? Kοσμητικός /kosmitikos/ znamená pocit harmonie, pohody a klidu. Pojďme se tedy vrátit v čase a podívat se na to, jak o sebe pečovaly ženy ve starém Řecku. Mnohé jejich kosmetické „vychytávky“ přežily a jsou základem péče o pleť nejedné Řekyně dodnes.
Mízou, protékající kořeny staré řecké kultury, byl a stále je kvalitní olivový olej. Pěstování oliv začalo pravděpodobně na Krétě. Zpočátku byl používán jako olej éterický, díky vůni. Až později jej začali Řekové používat na přípravu pokrmů, ke svícení, v lidovém léčitelství. Byl základem každodenní péče o tělo, ženy jej používaly na čištění pleti a pro dodání hydratace po koupeli. Olivový olej, který nazýval Homér „tekutým zlatem“, má úžasnou vlastnost udržet pružnost pleti, je také výborný jako výživa pro naše vlasy. Řekyně dodnes milují krémy, v nichž není ani kapka vody, ale jejich složení je založeno na olivovém oleji a bylinných extraktech.
Péče o pleť v antickém Řecku
Hlavně bohaté vrstvy dokázaly utratit nemalé peníze za to, aby byli jejich příslušníci dostatečně „in“. Móda si zakládala na bledé, hladké, porcelánové pleti. Antické Řekyně se líčily křídovým práškem, smíchaným s olověnou bělobou, jejíž toxicita zkracovala ženám už tak krátké životy. Před nanesením této směsi se pleť natřela medem a olivovým olejem, aby byla pleť lesklejší.
Rtěnky se vyráběly z červeného oxidu železa a okrové hlíny. Stíny se míchaly z olivového oleje a dřevěného uhlí. Popel a saze se používaly také jako oční linky. Barvu na obočí používaly jak ženy, tak muži, protože zvýrazňování hustého obočí bylo ve starém Řecku velmi oblíbené. Nějaký čas bylo dokonce moderní si malovat srostlé obočí.
Staří Řekové byli také známí tvorbou kosmetiky za pomocí přírodních pigmentů z kořenů rostlin, červeného vína a jílu, používali i aromatické pryskyřice. Červená rostlinná barviva, jako je červená řepa, byla běžná zejména pro zvýraznění rtů a tváří a byla prakticky daleko lepší variantou líčidla než již zmíněný oxid železa.
Péče o vlasy
Řekové se také velmi dobře starali o své vlasy. Ve starověké literatuře, kterou máme k dispozici i dnes, máme popsány podoby antických hrdinů, jako je Achilleus, Menelaos a Paris, kteří byli úplně světlovlasí. I některé zobrazení bohyně Afrodity ukazují, že se snědší typy v Řecku rozmohly až o mnoho let později díky míchání kultur za vlády Osmanské Říše.
Co se týče péče o vlasy, lidé, kteří neměli štěstí na přirozeně světlý odstín, pomáhali různými zesvětlujícími více či méně bezpečnými kosmetickými prostředky. Ať už šlo o známý citron nebo různá mýdla obsahující alkalická bělidla. Jsou známy případy kurtizán, které zemřely na následek použití směsi ze žlutých květů, pylu a draselných solí. Na zesvětlování vlasů se kromě pylu používala také žlutá mouka nebo zlatý prášek.
Hygiena mužů a žen
zdroj: shutterstock.com
Řekové neměli lázně, jak je známe z antického Říma, ale byla to sportovní střediska s horkými sprchami a teplými místnostmi. Hygiena byla velmi pravidelná, nehrály v ní roli pěnivé prostředky, ale místo nich se míchal olivový olej a popel, který se používal spolu s pemzou nebo pískem místo peelingu. Poté, co byly vykonány všechny části očisty, ponořili se Řekové do vody a pak se opět namazali olivovým olejem.
Řekové používali s oblibou parfémy, vonné oleje a nevšedních kombinace výtažků rostlin. Zajímavostí je, že řečtí muži si voněli různé části těla rozličnými vonnými oleji. Na ruce a nohy používali mandlový olej, na paže mátu, kolena patřila tymiánové vůni, hruď a čelisti si natírali palmovým a růžovým olejem nebo výtažky ze skořice.
Jako přísady do horkých lázní byly pro své prokazatelné léčivé účinky hojně využívány oleje z levandule a růže. Populární byly také citrusové vůně. Již 5 000 let před naším letopočtem, se objevil na scéně zlatavý pan MED, aby započal své dlouhodobé přátelství s kozím mlékem a výtažky z květin, bylinek a olivovým olejem. Krétské ženy se velmi rády koupaly ve směsi medu a mléka. Každá žena antického Řecka měla jako inspiraci pro sebe samu legendární krásu bohyně Afrodity. Mytologie ještě umocňovala kult pěstování vztahu k vlastnímu tělu.
Mandle a mandlový olej
Řekové si také velmi potrpěli na konzumaci mandlí a používání přípravků z nich. V řecké mytologii je mandle symbolem jara, naděje a trpělivosti. Mandle jsou bohaté na vitaminy E a K, podílejí se velmi významně na omezování stárnutí kůže, kterou pokud trpí problémy, dokáží dobře zaléčit. Mandlový olej je výborný v péči o vlasy, omezuje vypadávání a zlepšuje jejich celkovou kondici. A co je jeho dalším benefitem, je to, že jej můžeme používat na posílení řas a léčbu rozpraskaných rtů.
Takže určitě není nic snazšího, než si pro něj dojít a zkusit jeho pozitivní účinky na vlastní kůži. Může to být začátek v objevování osvědčených receptů na ženskou i mužskou krásu používaných v antickém Řecku. Neznamená to, že se budeme líčit sazemi, ale určitě to může být zábavná forma, jakou dáme možnost naší pleti a tělu, aby si užilo čistě přírodní péči.
