Vyznáte se v přírodních mýdlech?

5,0 5
5

Vyznáte se v přírodních mýdlech?zdroj: unsplash.com

Bez mýdel si nedokážeme představit život. A víte, jak se k nám dostala? Recept na jejich výrobu nám přivezli Křižáci z orientu. Nejdříve mýdlové šílenství začalo ve Španělsku a Itálii a následně mýdlo zcela přijala za vlastní francouzská Provence, respektive město Marseille. Kvalitní mýdlo dokáže mnohé ulehčit. Víte, jaké si zvolit, abyste byli co nejspokojenější? Že ne? My vám představíme základní tři mýdlové krále kosmetické historie.

Bio mýdlařství je umění

Už jste si někdy zkusili vyrobit vlastní mýdlo? Pokud ano, určitě jste byli nadšení. A pokud někdy pojedete do Francie, mějte na paměti, že v této mýdlařské velmoci se vyrobí kolem 12 000 tun mýdla ročně. Základními surovinami pro výrobu mýdla jsou buď rostlinné, nebo živočišné tuky (hovězí lůj), voda a hydroxid sodný. Ty se spolu zahřívají a vzniká masa, z které se následně po nalití do forem a ztuhnutí nakrájí mýdlo. Kromě výše zmíněných ingrediencí se do mýdel někdy přidává glycerin, aby dodal výrobku schopnost zvlhčovat pokožku, různé extrakty, konzervanty a parfemace, ať už přírodní nebo syntetické.

Bio mýdla nemají živočišný základ, vyrábí se zmýdelňováním rostlinných olejů. Nejčastěji z oleje olivového, palmového, ricinového, arašídového, kokosového. Do speciálních peelingových mýdel se přidávají např. nadrcené mandlové skořápky nebo namleté minerály. Základ pro bio mýdlo je zcela biologicky odbouratelný, proto je jejich používání daleko šetrnější k přírodě a ekosystémům. Pokud se zaměříte na přírodní mýdla, která jsou vyráběná v manufakturách, celkem často splňují i podmínky zero waste. Bio mýdla jsou výborný minimalistický produkt, který toho dokáže pokrýt více, než jste si mysleli. Nevěříte? Podívejte se s námi na tři nejzákladnější a nejklasičtější typy mýdel.

Savon d´ Alep

Mýdlo z Aleppa není v české kotlině tak slavné jako mýdlo marseilleské, ale určitě se mu svými účinky zcela vyrovná. Jedná se prakticky o orientální regionální specialitu, která se vztahuje k syrskému městu Aleppo. Říká se, že je používáno více než 3500 let, někteří mu dávají světové prvenství a označují ho jako nejstarší mýdlo vůbec. Tento typ mýdla je poměrně často pančován. Klasické mýdlo Aleppo je ručně vyrobeno ze zmýdelněného olivového oleje, smíchaného s hydroxidem sodným, do kterého se přidává vavřín. Vaří se tři dny a následně se deset měsíců suší.

Starší a zralejší mýdlo Aleppo je kvalitnější, posuzuje se jako některé druhy vína. Neobsahuje žádné vonné látky anebo barviva. Ukazatelem pravosti aleppského mýdla je tradiční pečeť na jeho kostce, na které je arabsky napsáno Aleppo. Mýdla Aleppo mohou obsahovat různé procentuální zastoupení vavřínu. Koncentrace se ve výrobku objevuje od 2% do 80%. Silně koncentrovaná mýdla se používají spíše k léčebným účelům při kožních problémech. Pro běžnou hygienu je lepší volit ty jemnější.

Mnoho mýdel, které se tváří jako mýdlo z Aleppa, je vyrobených z živočišných tuků, případně pamového nebo kokosového oleje. Pravé mýdlo Aleppo nesmí být mastné a jeho barva musí být zlatohnědá na povrchu a zelená uvnitř. Je vhodné pro všechny typy pleti, obzvláště ale pro pleť mastnou a problematickou, je hypoalergenní, vhodné i pro děti. Pomáhá při akné a psoriáze, výborně hojí a má antibakteriální účinky, zabraňuje růstu infekčních ložisek. Může se používat jako šampon, místo holicí pěny, pro praní jemného prádla, proti molům.

Savon de Marseille

Marseillské mýdlo se začalo vyrábět až v 17. století. Toto město bylo vůbec prvním výrobcem mýdla ve Francii. Dnes v něm existují 4 hlavní manufaktury (Marius Fabre, La Savonnerie du Midi, Savonnerie le Serail, La Savonnerie du Fer à Cheval), které ačkoli vyrábí tisíce tun ročně, nestačí pokrýt poptávku po tomto tradičním francouzském kosmetickém zlatě. Francouzi používají marseillské mýdlo na mnoho způsobů, jak pro osobní hygienu (včetně vlasové a ústní), tak v domácnosti. Pravé Savon de Marseille bylo definováno roku 1668 Ludvíkem XVI. ediktem Colbert, aby se zamezilo jeho rostoucímu falšování. Edikt mimo jiné pod pohrůžkou sankcí definoval, že mýdlo musí být vyráběno z olivového oleje a nesmí se do něho přidávat máslo, živočišné tuky a popel. Kromě pokut hrozilo provinilcům vyhoštění z regionu Provence.

Podle tohoto kritéria by asi byli vyobcováni z Marseille všichni jeho dnešní producenti, protože se vyrábí z více rostlinných olejů. Savon de Marseille je typické svojí zelenou nebo krémovou barvou. Musí obsahovat 72% (nejlépe olivového) oleje. Dnes se vyrábí nejčastěji ze směsi oleje olivového, kokosového a palmového. Obzvlášť kvůli lepší cenové dostupnosti. V krémové variantě se používá olej arašídový místo olivového. Tradiční marseillské mýdlo je kromě rostlinných olejů složeno z vody, hydroxidu sodného, chloridu sodného (sůl) a není parfemované. Existují i jeho voňavé varianty, které používají při výrobě i další přídavné látky, ale taková mýdla by se ale podle francouzských zdrojů správně neměla označovat jako Savon de Marseille.

Savon de Marseille nesmí obsahovat syntetické konzervanty. Neparfemovaná, tradiční hrubá kostka marsseilského mýdla je vhodný pro ošetření všech typů pleti včetně dětské a aknózní. Změkčuje, zjemňuje a vyživuje i náročnou a suchou pleť. Francouzi tvrdí, že když si jím čistíte zuby, odstraňuje z nich zubní kámen, působí antisepticky, hojí problémy dutiny ústní a posiluje dásně. Doporučuje se střídat s klasickou zubní pastou dvakrát až třikrát týdně.

Dnes je definováno, že se tradiční pravé marseillské mýdlo prodává v kostkách o gramáži 600g, ve formě vloček nebo tekuté a mělo by podle přísných francouzských kritérií mít certifikáty Cosmebio a Ecocert. Existují ale i některé z firem, které splňují veškeré definice pravosti marseillského mýdla, nicméně tyto certifikáty nemají. Do některých mýdel, které se prodávají jako Savon De Marseille se přidává glycerin, ale ten nesplňuje požadavky dodržení tradičních receptur. Marseillské mýdlárny, které jsou sdružené v mýdlárenském spolku, podaly kvůli lepší ochraně zákazníka roku 2015 žádost o přidělení typické ochranné známky. Pravé marseillské mýdlo musí splňovat podmínku místní výroby (musí se vyrábět v Bouches-du-Rhone, které je historickou kolébkou výroby marseillského mýdla), má kolektivní označení spolku, je typicky prodávané ve formě kostky, která má na sobě kulaté razítko, sloužící k identifikaci pravosti. Mýdlo musí být vyráběno pomocí speciálního pětistupňového tzv. Marseillského procesu a nesmí obsahovat živočišný tuk. Správné marseillské mýdlo by na sobě mělo mít solnou “krustu”.

Kastilské mýdlo

Kastilské mýdlo je typ mýdla vzniklého zmýdelněním směsi vody, hydroxidu sodného a olivového oleje. V dávných dobách bylo toto mýdlo známé pod latinskými názvy Sapo hispaniensis (španělské mýdlo) nebo Sapo Castilliensis (kastilské mýdlo). Mýdlo se začalo vyrábět v období křižáckých výprav nejen v Kastilském království. Na rozdíl od regionů na severu Španělska, kde se pro jeho produkci používalo živočišných tuků, byl v Kastilii hlavní surovinou olivový olej.. Typické kastilské mýdlo by mělo být vyráběno pouze z olivového oleje, ale ten se kvůli ceně míchá s jinými rostlinnými oleji. Konkrétně s olejem palmovým nebo kokosovým v poměru 8:1:1.

Kromě cenové hladiny rozhoduje o míšení jiných olejů do kastilského mýdla také ne zrovna dobrá emulgační schopnost olivového oleje. To znamená, že mýdlo, které nemá v sobě jiný druh rostlinného oleje, tolik nepění a má jinou strukturu. Kokosový olej se přidává kvůli zlepšení pěnivosti a palmový dodává mýdlu pevnost. Pravé kastilské mýdlo nesmí obsahovat syntetické parfemace ani konzervanty, základní verze se neparfemuje vůbec. Strukturálně i vlastnostmi si je kastilské mýdlo velmi podobné s marseillským, ale neobsahuje mořskou sůl. Je vhodné nejen pro ošetření pleti, běžné denní mytí nebo úklid domácnosti, ale stejně jako mýdlo marsseillské ho lze použít k čištění zubů. Typickým příkladem kastilského mýdla u nás v Biooo jsou výrobky od Dr. Bronnera. Multifunkční, příjemné a obohacené o jemné parfemace pomocí éterických olejů, nabízí perfektní řešení pro domácnost, hygienu i krásu.

Jak se vám článek líbil?