zdroj: shutterstock.com
Jedním z argumentů, které slýcháme ohledně přírodní kosmetiky, je ten, že „správně nevoní“. Co je a není správně? Pokud myslíme, že „správná vůně“ spočívá v tom, že když vstoupíme do tramvaje, náš parfém omráčí všechny cestující ve voze, tak ano, takovéhle „vůně“ se od přírodní kosmetiky nedočkáme.
Je pozoruhodné sledovat, jak si dokážeme prakticky zničit schopnost rozlišovat „správné“ pachy, se kterou přicházíme na svět. Dítě, když se narodí a není vystavováno syntetickým pachům, dokáže velmi dobře poznat svou matku podle čichu. Proto se ženám nedoporučuje používat po porodu a v době kojení příliš výrazné parfémy a kosmetiku, která přebíjí jejich přirozený tělesný pach. Také není vhodné podávat dítěti přehnaně „voňavé“ podněty, aby neztratilo svou jedinečnou schopnost najít si matku tak, jak je mu to nejpřirozenější.
Narušení našeho čichu výchovným působením okolí
Kromě toho, že se z chemické kosmetiky dostávají do těla nedobré látky kontaminující mateřské mléko, ruší také čichový vztah matky a dítěte. Když dítě pomalu roste, jeho okolí ho neovlivňuje, jen co se týče chování, ale také ovlivňuje jeho vnímání chutí a vůní. A toto ovlivnění si s sebou neseme až do dospělosti. Prakticky násilně změníme naše přirozené vnímání chutí a vůní naším stylem života. Vůně jsou všude kolem nás. Převážně jsou to ale produkty chemického průmyslu, které nám jsou jako vůně vnucovány a podsouvány reklamami.
Pokud se chceme navrátit k prvopočátku našeho vnímání čichových podnětů, musíme provézt kompletní defragmentaci našeho přemýšlení o tom, jak naše smysly pracují s vůněmi. Čich a chuť jsou dva velmi důležité faktory, kterými se v životě řídíme. Špatně udělané zelené cosi ve školní jídelně nám může doživotně znechutit špenátové listy, které vezmeme na milost až v raw salátu s perfektně udělanou zálivkou. Nebo nenáviděná čočka na kyselo, která člověku nadobro zhnusí luštěniny, se ukáže jako to nejlepší, co člověk kdy jedl, když se z ní udělá tradiční polévka Fakés, kterou milují Řekové. Když se do ní dá ještě čerstvý bobkový list, dokážete navštívit jinou dimenzi podávání luštěnin a už se jí prostě nezbavíte. Vše je jen o tom, jak jsme byli naprogramováni okolím.
Jak si zlepšit vnímání vůní
zdroj: shutterstock.com
Je pravdou, že změna jídelníčku jde ruku v ruce se změnou vnímání vůní a chutí. Vegetariáni a vegani mají vnímavější nos, protože nekonzumují maso. Pokud se ale masa vzdát nechcete, dejte si ho ze zvířete, o kterém víte, že běhalo ve volné přírodě. V dnešní době jsou farmářské trhy téměř nutností k tomu, aby člověk dokázal podpořit sebe, svoje zdraví, ale také lidi, jímž etické chování ke zvířatům a rostlinám přináší každodenní obživu. Pokud máte možnost porovnat maso z farmářských trhů a supermarketu, už nikdy si ho v supermarketu nekoupíte. Sytá barva a omamná vůně jehněčích žeber z farmy člověka donutí přemýšlet o tom, proč maso koupené v supermarketu chutná jinak.
Nebudeme diskutovat o právech zvířat, protože každý jíme to, co je pro nás podle našeho uvážení dobré, ale pokud maso jíme, máme se starat o to, aby bylo kvalitní a prospěšné našemu zdraví. To jehněčí z trhu vonělo mlékem a byla na něm znatelná i jeho chuť. Vegani a vegetariáni prominou. Což bylo jedno z dalších milých překvapení, které člověk objevuje, když se rozhodně poslouchat intuici a tělo. Soulad s přírodou, potěšení z jídla a voňavý požitek jsou stavební kameny relaxace vedoucí k odčerpání každodenního stresu.
Proč nám příroda ze začátku nevoní
Vůně dokáží zázraky. Umí naprogramovat naši náladu, rozpoložení, dokáží působit na naše okolí a prakticky vytvářejí dojem z naší osobnosti. Při vybírání přírodní vůně můžeme narazit na to, že když jsme zvyklí na syntetické parfémy, nebudou nám ty přírodní vonět. Je dobré si nechat časový rozestup mezi zkoušením, začít třeba používat kvalitní éterické oleje a sledovat, jaké účinky na nás mají. Pokud se s nimi skamarádíme, můžeme vyměnit náš stávající parfém za parfém organického původu, který k nám bude sedět. Vše je cesta. Cesta sebepoznávání, práce na našem osobním rozvoji, touha se vzdělávat, zkoušet nové věci, nalezení místa a životního stylu, který se člověku dostane pod kůži. A pak si můžeme říct, že ta námaha stála za to.