Co všechno umějí organické minerály?

5,0 5
2

Co všechno umějí organické minerályzdroj: unsplash.com

Minerály a stopové prvky jsou naprosto nezbytnými a cennými látkami pro zajištění správného fungování našeho organismu. Ovšem nestačí sledovat jen jejich množství, nýbrž formu jejich podávání a kombinace, v jakých je do svého těla doplňujeme.

Naše tělo si minerální látky a stopové prvky nedokáže samo vytvořit, proto je musíme dodávat prostřednictvím potravy. Minerály jsou pro funkci lidského organismu nepostradatelné, protože jich jednotlivé systémy využívají ke své činnosti a zajišťují jejich správné fungování. Mají významný podíl na tvorbě tkání, metabolických procesech a jsou rovněž důležitou součástí hormonů a enzymů. Také nás ochraňují před vznikem civilizačních chorob a mají bezpočet dalších funkcí. Pokud strádáte v důsledku nedostatku minerálů, může časem dojít ke špatnému fungování konkrétního systému nebo dokonce k jeho selhání.

Ale pozor na to! Lidský organismus je schopen přijmout minerály a stopové prvky jen ve formě organických sloučenin. K výrobě některých organických minerálů je používáno speciální technologie, během níž se minerály váží třeba na spirulinu, sladkovodní řasu mající za specifických podmínek naprosto ojedinělou vlastnost. Přeměňuje totiž anorganické sloučeniny na organické, které se skoro shodují s organickými minerálními látkami v našem těle. Součástí takových přípravků jsou i další biologicky aktivní složky, jež napomáhají lepšímu vstřebávání a využitelnosti organismem.

Určitě si nekupujte klasické multivitaminy v lékárně. Obsahují sice minerály v obou formách, organické i anorganické, ale ta druhá je pro naše tělo skoro nevyužitelná. Valná většina těchto látek projde naší zažívacím ústrojím, aniž by došlo ke vstřebání potřebných látek. Je to z toho důvodu, že si jednotlivé minerální látky navzájem brání ve vstřebávání a využití tělem.

Jaké jsou nejdůležitější minerály pro správnou funci organismu?

Hořčík má na starosti stavbu kostí a buněčnou aktivitu, ale též nervy a svaly. Je nezbytný pro metabolismus enzymů, ovlivňuje spalování tuků a cukrů, má vliv na tvorbu bílkovin. Dále přispívá k obraně těla před některými onemocněními, blahodárně působí na srdeční činnost, chrání nervy a tělu napomáhá k lepšímu využití vitaminů C a E. Je důležitý proti stresu, pomáhá předcházet alergiím, nepravidelnému bušení srdce, únavě, nervozitě, svalovým křečím apod. Hořčík obsahuje zelenina a luštěniny, např. artyčok, špenát, čočka a hrách, dále ovoce, např. banány, datle, sušené meruňky. Je přítomen též v ovesných vločkách, rybách, ořechách kešu či v mandlích a piniových semínkách.

Vápník se stará o stavbu a strukturu kostí a zubů, řídí procesy ve všech tělesných buňkách. Rovněž reguluje srážlivost krve, má vliv na citlivost nervů a svalů. Má významný podíl na ochraně před záněty a infekcemi, závisí na něm procesy látkové výměny. Dobrému vstřebávání vápníku ze střev do krve napomáhá vitamin D. Při spoustě procesů v organismu se vápník navzájem ovlivňuje s hořčíkem. Vápník je zapotřebí v příp. růstu u dětí, nespavosti, při osteoporóze, zvýšené kazivosti zubů apod. Vápník je obsažen v černých sezamových semínkách, slunečnicových semenech, ořechách, mandlích, máku, sardinkách či v nati petržele.

Sodík je nutný k přenosu nervových impulsů. Ovšem nadměrný příjem sodíku ve formě soli způsobuje hypertenzi, ztrátu draslíku a příliš zatěžuje ledviny. Nedostatek sodíku se projevuje při neuralgických bolestech, svalových křečích v lýtkách, ztrátě chuti k jídlu, porušeném trávení sacharidů či v příp. únavy. Sodík je přítomen v soli, cibuli, mrkvi, kyselém zelí či tuňáku.

Zinek aktivuje v našem organismu enzymy, tvoří součást struktur mnoha proteinů. Je prospěšný při syntéze a korekcích DNA, RNA. Snížené množství zinku v těle způsobuje častější nachlazení, kožní problémy, riziko cukrovky, zvětšení prostaty, kornatění tepen. Ale též se hůře se hojí rány, snižuje se funkce ženských i mužských pohlavních orgánů, zpožďuje se růst nebo je člověk více unavený. Zinek je obsažen v dýňových semínkách, rybách, vejcích či cibuli.

Fosfor spolu s vápníkem se podílí na stavbě a struktuře kostí a zubů či přenosu nervových impulsů. Dále má na starost transport mastných kyselin a tuků, syntézu fosfolipidů a je potřebný pro správnou funkci mozku. Jeho nedostatek se projevuje únavou, ztuhlostí a bolestí kloubů, křehkostí kostí a zubů, zvýšeným sklonem k infekcím či ztrátou chuti k jídlu. Je obsažen v ořechách, rybách, máku, droždí či vaječném žloutku.

Křemík je nutný pro zdravý růst, posiluje cévy a kosti, ovlivňuje správnou tvorbu chrupavek a pojivových tkání. Zdravá pleť, vlasy a nehty se bez křemíku neobejdou. Nedostatek křemíku se projevuje lámavostí nehtů, vypadáváním vlasů, kožními problémy, suchou pokožkou, zánětem dásní, sklonem ke krvácení apod. Je obsažen např. v syrové cibuli a přesličce rolní.

Fluor působí na kvalitu zubů a zubní skloviny. Ve spojení s hliníkem je pro lidský organismus škodlivý. Jeho nedostatek se projevuje zvýšenou kazivostí zubů. Fluor je obsažen v darech mořech, čaji apod.

Chlór má na starost regulaci osmotického tlaku v buňkách, spolu se sodíkem a draslíkem zajišťuje optimální viskozitu krve. Nedostatek chlóru se projevuje zvýšeným padáním vlasů, problémy s nehty apod. Je prospěšný pouze v organické formě. Chlór obsahují obilniny, zelenina apod.

Chrom je odpovědný za metabolismus sacharidů a působení inzulinu. Je spojen s imunitou a tělesným růstem. Nedostatek chromu se projevuje zvýšenou hladinou cukru a cholesterolu, cukrovkou, kornatěním tepen či úzkostí. Je obsažen v darech moře, řeřiše, kvasicích apod.

Jód je účasten na tvorbě hormonů štítné žlázy. Stará se o metabolismus živin, ovlivňuje kvalitu vlasů, nehtů, zubů a kůže. Dále se podílí na zklidnění nervů a zlepšení mentálních funkcí. Jeho nedostatek se projevuje zvětšenou štítnou žlázou, strumou, únavou, suchými a lámajícími vlasy, kožními ekzémy. Je obsažen v třešních a višních, mořských řasách a rybách, cibuli apod.

Mangan má na starosti metabolismus živin, mineralizaci kostí, správnou krvetvorbu a je součástí enzymů. Jeho nedostatek se projevuje poruchou rovnováhy a paměti, únavou, zvýšenou nervovou dráždivostí, hučením v uších či předčasným šedivěním. Je obsažen v borůvkách, jeřabinách, řeřiše, ořechách, paprice, listové zelenině apod.

Měď je zodpovědná za tvorbu krevního barviva, má na starosti metabolismus železa, buněčné dýchání či tvorbu obalu nervových vláken. Rovněž chrání před vypadáváním vlasů a rakovinou žaludku. Její nedostatek se projevuje únavou, anémií, vysokým krevním tlakem, poruchami srdečního rytmu, otoky, neplodností apod. Je obsažena v kukuřici, ořechách, sóje, ovsu, luštěninách či švestkách.

Síra je součástí bílkovin, konkrétně aminokyselin ve znamení methioninu, cysteinu či taurinu. Působí při detoxikaci organismu. Její nedostatek se projevuje alergiemi, lámavými vlasy a nehty, možností vzniku arteriosklerózy, zácpu, artritidou či vředy a problémy s kvasinkami. Síra je obsažena ve vejcích, česneku, cibuli, ořechách či rybách.

Železo tvoří součást molekuly hemoglobinu a je důležité pro buněčné dýchání, přenos elektronů či oxidační a redukční přeměnu látek v organismu. Jeho nedostatek se projevuje únavou, chudokrevností, bledostí, bušením srdce, dušností, sníženou imunitou či větší náchylností k infekcím. Železo je obsaženo v pažitce, petrželové nati, řeřiše, kopřivě, ovesných vločkách, ořechách, droždí, vaječných žloutcích apod.

Kobalt tvoří součást vitaminu B12 a má důležitou funkci v procesu krvetvorby či v aktivaci enzymů. "Vychytává" železo při krvetvorbě a jód během syntézy hormonů štítné žlázy. Nedostatek kobaltu se projevuje anémií, únavou, zpomaleným růstem či předčasným šedivěním vlasů. Je obsažen v luštěninách, listové zelenině, ovoci apod.

Selen je součástí enzymů, spolu s vitaminem E eliminuje volné radikály, je tedy cenným antioxidantem. Má vliv na krevní tlak a zabraňuje kornatění tepen, má příznivé působení na srdce a zvýšení imunity. Špatný vliv na přítomnost selenu má nadměrná konzumace cukru. Nedostatek selenu se projevuje sníženou odolností, lupy, suchou kůží, záněty kůže, únavou a svalovou slabostí či zvýšeným rizikem vzniku rakoviny. Je obsažen v mořských rybách, luštěninách, česneku, cibuli, vaječném žloutku či kukuřici.

Molybden je součástí enzymů, má na starosti metabolismus mědi, udržuje fluor v zubech. Jeho nedostatek se projevuje chudokrevností, zvýšenou kazivostí zubů, depresí, astmatem, záněty močového měchýře, popř. impotencí. Molybden je obsažen hlavně v luštěninách a listové zelenině. Vanad se stará o metabolismus živin v organismu, mineralizaci kostí a tvoří základ některých enzymů. Též má důležitý význam při syntéze hemoglobinu. Jeho nedostatek se projevuje anémií. Vanad obsahují ryby, olivy, rostlinné oleje či celozrnné obiloviny.

Když to teď trochu shrneme:

1. Kosterní systém: vápník, hořčík, zinek, mangan, fosfor a bor

2. Krvetvorba: železo, měď

3. Imunitní systém: zinek, měď, železo, selen

4. Enzymy: zinek, draslík, měď, hořčík, mangan, vápník, železo, molybden

5. Tvorba vitaminů: kobalt

6. Hormonální systém: železo, zinek, mangan, hořčík, draslík, měď

Jak si poradit se správným vstřebáváním minerálů?

Abychom si zajistili správný podíl minerálů ve svém těle, je zapotřebí dodržovat dostatečný obsah a poměr minerálů v potravě, nápojích a doplňcích stravy. Ale také je nutné, aby byl náš organismus schopen potřebné minerály přijmout. Na schopnosti "vychytávání" minerálů má vliv zažívací ústrojí a látková výměna. Je tedy nanejvýš důležité zajistit si správný pitný režim a formu minerálů, které přijímáme.

Nejlépe se vstřebávají minerály v koloidní nebo chelátové podobě. Zejména v době růstu či ve vyšším věku, ale též při vyšší fyzické námaze, po nemoci, úrazu nebo nadměrném stresu mohou mít lidé problémy s nedostatečným vstřebáváním minerálů ze stravy, proto byste si měli zjistit důvod, proč některého minerálů nemáte dostatečné množství a přechodně je doplňovat.

Minerály ve formě chelátů, tzn. v podobě, v níž se vyskytují přirozeně, např. v listech rostlin jsou nejlépe využitelné. Potvrzují to četné nejnovější vědecké studie. Chelát znamená vazbu 1 minerálu na 2 aminokyseliny, popř. organické kyseliny. Chelát je vlastně specifickou, organickou formou minerálu, proto je z hlediska vstřebávání a následného využití naším organismem nejvhodnější. Pro naše tělo je vstřebávání aminokyselin zcela přirozené i náš zažívací trakt jásá. A jak rozlišíte cheláty od organických či anorganických forem minerálů? Měli byste se to dočíst na etiketě přípravku. K nejčastějším podobám chelátu patří např. chelátový komplex zinku, chromu, mědi, selenu, monomethionin zinečnatý, selenomethionin nebo bisglycinát železitý. U nás dosud není chelátová forma minerálů příliš známa, ovšem když se tomu podíváte blíže na zoubek, určitě je seženete.

Jaké jsou další vhodné formy minerálů?

Dalšími dobře vstřebatelnými minerály jsou ty ve formě koloidu. Jde o jednotlivé molekuly makro a mikročástic minerálů rozptýlených ve vodě. Jejich vstřebatelnost je díky tekuté formě větší než 90 % bez ohledu na věk. Dobře se též vstřebávají biominerály neboli tkáňové soli. Jedná se o soubor 12 základních minerálních solí, které jsou nezbytně nutné pro lidský život. Běžně se vyskytují v buňkách a tkáních lidského organismu. Jsou to vlastně sloučeniny sodíku, draslíku, železa, síry, vápníku, fosforu, chlóru a křemíku.

Tkáňové soli podporují přirozené, samočistící a sebeuzdravující regenerační schopnosti těla a buňkám dodávají skvěle vstřebatelné živiny. Tkáňové soli se rozpouštějí přímo v dutině ústní, podobně jako homeopatika. Mohou se různě kombinovat. Nejde však o léčivo. O jejich užívání byste se měli poradit s odborníkem.

Vynikající na doplnění chybějících minerálů a stopových prvků jsou rovněž bioinformační komplexy, např. Fytomineral, Diocel či Cytonic.

Jak se vám článek líbil?