Sdílejte článek z magazínu
Zadejte e-mailovou adresu toho, komu chcete článek poslat. Nakonec napište své jméno, ať dotyčný ví, kdo mu článek zasílá.
Článek už putuje dál, děkujeme za sdílení.

Rakytník: Oranžový poklad

Rakytník: Oranžový poklad Rakytník řešetlákový je nejen okrasnou dřevinou, ale také velice prospěšným potravinovým doplňkem.
Martina Koubová
5,0 5
11

Rakytník zdroj: shutterstock.com

Plody rakytníku řešetlákového mají sytou oranžovou barvu, díky které se tento vytrvalý keř s oblibou využívá také jako okrasná dřevina v parcích a zahradách. Kromě sympatického vzhledu jsou jeho bobule doslova pokladem pro organismus i pokožku. Posilují, regenerují a chrání díky množství vitaminů C, E a vitaminům řady B. Rakytník je tak vhodným pomocníkem při oslabené imunitě obzvlášť v zimních měsících, působí protizánětlivě a hojivě na pokožku i tělo, při vnitřním užití navíc napomáhá vyplavování škodlivých látek a detoxikaci.

Rakytník řešetlákový Hippophae rhamnoides je opadavý trnitý keř původem z Ruska, báječně se mu daří ale i v Evropě a Asii. Dužnaté plody mají specifickou lehce nakyslou hořkou chuť, která jen tak bez jakékoliv úpravy není příliš lahodná. Tento fakt si uvědomují i ptáci, kteří lákavě vypadající bobule neozobávají a ty tak na keřích vydrží až dlouho do zimy. Ostatně, rakytník se doporučuje sklízet právě až v zimě, kdy došlo k přemrznutí a bobule jdou z větví snadno zklepat. Plody rakytníku jsou hojně využívány v potravinářském a kosmetickém průmyslu a dokonce i v medicíně.

Přejít na sekci článku:

Rakytník jako šťáva nebo olej?

Rakytník zdroj: shutterstock.com

Plody rakytníku lze zpracovat mnoha způsoby, při kterých si stále zachovají množství vitaminů. Z rakytníku se vyrábí chutná marmeláda či kompot, plody se také dají snadno usušit či prosladit. Suché bobule se přidávají do čajových směsí, lze z nich vylisovat rakytníkový olej, ale jsou chutné také jen tak na zobání, do bílého jogurtu či do kaše. Oblíbenou ruskou pochutinou je rakytník v medu, který je výtečný na oslazení čaje, pro dochucení studených jídel, ale také jako přísada do koláčů či buchet.

Z plodů se při zpracování nejčastěji získává rakytníkový olej či rakytníková šťáva, pro potřeby kosmetického průmyslu pak extrakt nebo sušený prášek. Co se týče prospěšnosti pro organismus, olej i šťáva spolehlivě dodají potřebné vitaminy, avšak z hlediska praktičnosti je výhodnější za studena lisovaný olej. Olej si zachová vyšší koncentraci prospěšných látek, stačí jej užívat je pár kapek denně a pomaleji tak ubývá. Při hledání oleje na konzumaci byste si měli dát jedině pozor na olejový extrakt, který obsahuje jen výtažky z rakytníku doplněné o směs olejů a je vhodný pouze pro vnější použití.

Nejlepším a také asi nejčastěji využívaným způsobem získání rakytníkového oleje je lisování za studena. Olej si tak zachová vysoký podíl vitaminů a dalších prospěšných látek. Olej lze vyrobit ale i macerací čerstvých či sušených plodů, avšak ten již neobsahuje tak vysoký podíl vitaminů. V domácích podmínkách si tímto způsobem můžete olej sami vyrobit, stačí plody naložit například do olivového oleje alespoň na 2 týdny. Získaný olej sice není natolik silný jako ten lisovaný, ale pro vnější použití bezvadně poslouží. Stejně tak jednoduše se z rozemletých plodů lisuje i rakytníková šťáva. Největším pozitivem šťávy i oleje je, že díky vysokému podílu vitaminů C a E není nutné přidávat žádné další konzervanty.