zdroj: pixabay.com
Čočka, fazole, hrách, sója a mnoho dalších druhů luštěnin mají něco společného - jsou výborným zdrojem rostlinných bílkovin. Pokud je zkombinujeme s vhodnými obilninami, získáme touto kombinací spektrum aminokyselin na úrovni živočišných bílkovin. To je důležitá informace nejen pro vegany a vegetariány, kteří by tato drobná semena měli zařazovat do jídelníčku v obměnách každý den, ale také pro všechny, které trápí vysoký krevní tlak a vysoká hladina cholesterolu. Je totiž prokázané, že konzumace rostlinných bílkovin, na rozdíl od těch živočišných, pomáhá hladinu škodlivého cholesterolu snižovat.
Kromě bílkovin obsahují luštěniny všeobecně velké množství rozpustné vlákniny, jež je velice důležitá pro zdravou střevní mikroflóru. Luštěniny také obsahují takzvané poly neboli složené sacharidy. Ty mají oproti jednoduchým cukrům tu výhodu, že se uvolňují a vstřebávají postupně, takže nedochází k jejich rychlému spotřebování a tělo netouží hned za chvilku po další dávce cukru. Nedochází tak ani k častým energetickým propadům. V luštěninách se navíc nachází i nezanedbatelné množství stopových prvků, jako je draslík, hořčík, železo, měď, selen, zinek a vitaminy A, E, B1, B2 a B6.
Fazole pro zdravé ledviny
Fazole jsou jednou z nejvýživnějších potravin vůbec. Jedinou jejich zdánlivou nevýhodou může být to, že fazole jsou ze všech luštěnin nejvíce nadýmavé. To však způsobuje komplikace jen z počátku, protože při častější konzumaci si tělo začne vyrábět větší množství trávicího enzymu, který si přesně s tímto problémem poradí. Tyto nafukovací následky můžete také zmírnit vařením fazolí (i jiných druhů luštěnin) spolu s bylinkami usnadňujícími trávení, jako je například majoránka či bobkový list. Jejich stravitelnost podporují i mořské řasy.
Fazolí je nekonečné množství druhů. Každý se lehce liší svým složením i účinky. Kromě klasických a známějších druhů fazolí stojí nejvíce za zmínku méně známé druhy, jako jsou adzuki a mungo. Adzuki se v Japonsku používají k potlačení infekcí ledvin a močového měchýře. Fungují zároveň jako přírodní diuretikum a zbavují tělo přebytečně zadržovaných tekutin, harmonizují metabolismus a přispívají tak i k redukci hmotnosti. Fazole mungo mají zase vynikající detoxikační účinky a posilují činnost jater. Jsou také jediným druhem fazolí, který lze klíčit. Ostatní druhy jsou za syrova mírně jedovaté a musí se proto povařit.
Hrách na nervy
Hrášek se dělí na dva základní druhy, a to na hrách cukrový a dřeňový. Hrách cukrový všichni jistě známe jako zdravou letní svačinku, kdy jej vylupujeme a mlsáme přímo z lusků. Odrůda dřeňového hrachu je vhodná pro sušení a je to právě ten hrách, ze kterého si vaříme hrachovkou kaši nebo polévku. Klasická konzumace je nám známá, ale málokdo už v dnešní době ví, že hrách jde také naklíčit. Dělali to tak naši předkové před Vánocemi a z naklíčeného hrachu vyráběli pokrm s názvem pučálka. A dobře věděli, co dělají. Naklíčený hrách obsahuje spoustu živých enzymů, vitaminů i minerálů, které v zimě, kdy je nedostatek čerstvého ovoce a zeleniny, chybí. Hrách obecně posiluje srdeční i nervovou soustavu a přispívá k omlazování organismu.
Čočka proti chudokrevnosti
Čočka spolu se sójou patří mezi takzvané masové luštěniny. To znamená, že obsahuje takové spektrum aminokyselin, že si z nich tělo dokáže sestavit kompletní bílkoviny podobně jako z živočišných produktů. Kromě bílkovin je čočka bohatá na obsah železa, a proto je vhodná pro všechny, kteří trpí chudokrevností. Reguluje také hladinu cukru v krvi a tím pomáhá proti propadům energie a je doporučována i pro cukrovkáře. Výhodou čočky je, že se na rozdíl od fazolí nemusí moc dlouho vařit a můžete ji mít tak doma v zásobě pro nějakou rychlovku, když se vám nechce nebo nestíháte stát půl dne u sporáku. Čočku můžete stejně tak naklíčit a připravit si z ní syrový salát plný vitaminů a enzymů.
Strašák sója
Sója je v poslední době hodně kontroverzní potravina. Jedni na ni nedají dopustit, druzí ji zatracují, protože údajně způsobuje rakovinu. Faktem je, že sója stejně jako čočka patří mezi „masové“ luštěniny a tím pádem je velice vhodná jako náhrada masa pro všechny, kteří se mu z jakéhokoliv důvodu vyhýbají. Největší hysterie kolem sóji vznikla nejspíš kvůli její GMO odrůdě. Při pokusech na krysách se totiž rakovinotvornost prokázala. Ale to spíš platí pro geneticky modifikované produkty celkově. Sója je bohatá na lecitin a fytoestrogeny. Obě tyto látky pomáhají zpomalovat stárnutí a jeho doprovodné znaky – jako jsou výpadky paměti či období klimakteria u žen. Avšak stejně tak jako u ostatních potravin, i u sóji platí, že i dobrého pomálu. Důležitá je každodenní rozmanitost a nejíst dokola pořád jen jeden druh potraviny, byť by byla sebezdravější.
Cizrna pro svaly
Cizrně se také jinak říká římský hrách. Původně je ze střední Asie, ale dnes už si můžete vypěstovat vlastní sklizeň cizrny i na svojí zahrádce. Kromě obligátních luštěninových bílkovin je cizrna bohatá také na regenerační vitamin E a zinek. Dále je vhodná pro těhotné ženy, protože obsahuje i nezanedbatelné množství kyseliny listové, jež je nezbytná pro zdravý vývoj nenarozeného dítěte. Cizrnu si určitě oblíbíte v podobě cizrnové pomazánky – hummusu nebo cizrnových placiček či kuliček – falafelu. Ale i takové cizrnové kari rozhodně stojí za to.
