zdroj: wikipedia.org
Taky si někdy, milé ženy, vzpomenete na pohádku o Šípkové Růžence? Měly jste ji v dětství mezi oblíbenými? A představovaly jste si někdy, že jste zakleté a spící na nějakém opuštěném hradě (hlavně v tom současném mumraji :-) ) a nechaly se osvobodit od švarného muže? No, asi se zklidním a pomalu se od romantických pohádek a snění přesunu přes Šípkovou Růženku k šípkové růži. Sny bychom si ale měly plnit, co říkáte? Zatím píšu spíš ženám, ale muže také nevynechám.
Šípková růže patří mezi vyšší dvouděložné rostliny a do čeledi růžovitých (Rosaceae). Růžové keře dorůstají do výšky 1 - 3 metry. Lidově se šípkovým růžím říká buď jen šípek nebo divoká či planá růže. A pak také trnová růže, pomeranč severu a psí růže. Větve růžových keřů jsou pokryty pichlavými trny, listy jsou střídavé, lichozpeřené s pilovitými okraji, květy jednotlivé nebo jsou seskupeny na vrcholcích stonků. Květy bývají obvykle růžové, někdy i bílé. Tato nádherně vonící rostlina kvete od května do června. Plody šípku jsou světle červené, ty hodně zralé mají odstín až do tmavě červené. Semena uložená uvnitř šípků jsou chráněna ostrými chloupky. Šípky jsou dobře odolné proti mrazu. Trnité keře šípkové růže rostou po celé Evropě snad kromě hodně vzdáleného severu. Hojně se vyskytují v oblastech Ruska, Kavkazu i některých částech střední Asie. U nás rostou od nížin až po horské oblasti, mají rády hlubokou, vápenatou půdu i proto, že jejich kořeny sahají až metr hluboko. Jsou nádherné, nepřehlédnutelné, když se na jaře obalí růžovými květy. I na podzim určitě zaznamenáte bohatá množství plodů - šípků.
Přejít na sekci článku:
Co se sbírá ze šípkové růže
zdroj: shutterstock.com
Jako léčiva se používají květy, ale vyšší obsah léčivých látek naleznete v plodech. Šípky totiž obsahují velké množství vitaminů - C, B, K, dále hořčíku, fosforu, vápníku, karotenu, třísloviny, kyselinu citronovou a jablečnou, třísloviny, sacharózu, pektin, silice, flavonoidy, kyselinu nikotinovou a jiné látky. Jen vitaminu C obsahují šípky až 1000 mg na 100 gramů plodů! Je to 10x více než najdete v citronech a pomerančích.
Plody šípkové růže se sbírají několik dnů před jejich plnou zralostí, když se zbarví do světle červené a jsou ještě tvrdší, tedy v září až říjnu. Rychle se suší při teplotě do 100 °C v sušárně. Tímto způsobem se uchová obsah vitaminu C. Plody se mohou sušit i ve stínu, ale tak se vitamin C uvnitř plodů neuchová. Sušené šípky uskladňujte na suchém, stinném a vzdušném místě.
Šípkovou růži hojně využívali již ve starověkém Řecku a Římě. Růžové květy byly symbolem lásky. Okvětní lístky se přidávaly do koupelí, korále ze šípku chránily před zlem. Dávní léčitele používali šípkové květy, kořeny, šípky, ale i hálky, které na keřích vznikají. Korunní plátky byly využívány jako protiprůjmový prostředek, ale nejpoužívanější částí růže šípkové jsou stejně přeci jen šípky. Šípky patří mezi jeden z nejsilnějších přírodních antioxidantů. Jsou skvělým všelékem, který můžete užívat i preventivně. Nejlépe se uplatní šípky při klasickém nachlazení, chřipkách, cévních chorobách, potížích s oběhovým systémem či při krvácení dásní a parodontóze. Prostě všude tam, kde je zapotřebí vysoké dávkování vitaminu C.
Pro svůj vysoký obsah vitaminů a flavonoidů mají šípky velmi rozmanité užití a účinky. Mají stahující účinek, zastavují krvácení a mají močopudné účinky. Napomáhají snižování cholesterolu v krvi, zpomalují ukládání nežádoucích látek v cévách. Šípky čerstvé, sušené či přírodní preparáty z nich připravené zabraňují avitaminóze a jsou vhodné k užívání v období rekonvalescence. Působí i na písek a kameny v močovém měchýři či na žlučové kamínky. V lidovém léčitelství se šípky doporučují při únavě, nachlazení, cukrovce, silné menstruaci, hemoroidech, na podporu ledvin, při černém kašli, anémii, úplavici či na srdce. Pak také pomáhají při slzení očí - omývají se odvarem ze šípků.
Šípky nemají žádné vedlejší účinky. Pokud vám nevadí, že při častém popíjení šípkového čaje, jenž je močopudný, se asi trochu naběháte ;-)