zdroj: shutterstock.com
Už je to tu zase. Jako každý rok, i letos se nás rozhodlo jaro potrápit náhlými změnami počasí. Většinou se po zimě všichni na jarní období těšíme tak, že si na tuhle nepříjemnost ani nevzpomeneme. Přitom dokáže nejen citlivější jedince potrápit. Jaro s námi totiž každoročně nejen na apríla hraje hru „zaprší či bude svítit“, ale také na nás občas vyšle pořádné poryvy větru. Jindy nás ráno postraší studenými mrazíky a donutí nás vrátit se zpátky pro zimní bundu, abychom ji pak odpoledne po cestě domů nesli v rukou, protože je už zase příšerné horko. Takto rychlé změny počasí dovedou nejen pořádně otrávit náladu, ale taktéž působí negativně i na náš zdravotní stav.
Přejít na sekci článku:
Proč a jak nám rychlé změny počasí škodí?
zdroj: shutterstock.com
V dřívějších dobách si na změny počasí stěžovali především starší lidé, které trápilo revma, nebo váleční veteráni, jež zase pobolívaly jizvy nebo chybějící končetiny. V současnosti se stává takzvaně meteosenzitivními čím dál víc lidí. Podle odborníků za to může nejspíše to, že žijeme v umělém klimatu betonových měst, jsme vystaveni klimatizaci v kancelářích a odpoutáváme se tak od přírody. Pokud bychom totiž trávili v přírodě většinu svého času, rychleji bychom se dokázali změnám počasí přizpůsobit nebo je dokonce dopředu vycítit, podobně jako to umí zvířata.
Dlouhodobý chlad a pošmourné počasí zadělávají mnoha lidem na sezónní deprese. Ale i opačný extrém – neustupující vedro, se hodně podepisuje na naší psychické i fyzické stránce. Kromě toho, že nám hrozí dehydratace, spálení kůže od slunce nebo srdeční příhody, dochází i ke zvyšování netrpělivosti a agresivity. Proč se tak děje, nám může pomoci vysvětlit ajurvéda. Horké počasí totiž zvyšuje dóšu Pitta. Ta, pokud je v nepoměru s ostatními dóšami, nás může opanovat agresí. Ještě horší však je, když se venkovní teploty velmi rychle střídají. Pokud jsou teplotní výkyvy vyšší než 10 °C, naše tělo nám to dává pořádně poznat.
Kromě teploty se na tom, jak se cítíme, projevuje také třeba atmosférický tlak, vlhkost vzduchu, síla větru, intenzita slunečního záření nebo déšť. Při poklesu atmosférického tlaku se nám hůře dýchá, může se připojit i malátnost, točení hlavy, ospalost a prostě celkově se cítíme „pod psa“. Změny tlaku taktéž mohou vyvolat migrény a bolesti páteře. Nejcitlivěji pak na změny počasí reagují kardiaci. Při rychlém snížení teplot se totiž zužují cévy, tím stoupá už tak vyšší krevní tlak, krev se přes zúžené cévy nemůže dostat k srdci a hrozí srdeční selhání.