zdroj: istockphoto.com
Dáváme si pozor na to, co jíme a co si dáváme na pleť. Přírodní a bio se pomalu stává přirozenou součástí našich životů. Ale co takhle materiály, ze kterých je složeno naše oblečení a další textilie? I s těmi je naše pokožka v celodenním kontaktu. Většina textilií je vyrobena buď z umělých materiálů, nebo z bavlny. Z bavlny se vyrábějí také hygienické potřeby, jako jsou menstruační tampony, vložky, kosmetické tampony, dětské pleny, toaletní papír či prsní vložky pro kojící ženy. Tyto produkty pak přichází do kontaktu nejen s pokožkou, ale i s velmi citlivými tělními sliznicemi.
Jak se vlastně bavlna vyrábí?
Produkce bavlny má největší zastoupení v takzvaných zemích třetího světa – v Indii a v Číně. Většina pěstitelů v těchto zemích nevlastní zavlažovací systémy a jejich úroda a obživa spoléhá čistě jen na období dešťů. K orání půdy taktéž nevyužívají žádnou techniku, ale spoléhají se na zvířecí sílu – býky. Bavlna vykvétá zhruba měsíc po nasazení. Květ se později přemění v plod, který praskne, a vyklouznou z něj nadýchaná vlákna bavlníku. Celý proces pak trvá zhruba půl roku. Teprve pak je možné vlákna bavlny sklidit. Veškerá sklizeň probíhá ručně, bavlna se pak následně i ručně třídí a po vytřízení se vlákna stáčí do příze nebo se dále zpracovávají na jiné bavlněné produkty.
NE! konvenčně pěstované bavlně
Konvenční bavlna patří mezi plodiny, jejichž pěstování představuje největší zátěž pro životní prostředí. Bavlna je totiž velice náročná na závlahu, teplo i živiny. Při jejím pěstování se tedy spotřebuje velké množství vody a potřebné živiny jsou dodávány pomocí velkého, množství umělých hnojiv a pesticidů. Bavlníková pole sice zabírají pouze necelá 3 % obdělávané půdy na celém světě, ale je na ně používání až 25 % všech insekticidů a 10 % herbicidů. Pro lepší představu – na výrobu jednoho trička a bavlněných kalhot se spotřebuje v průměru půl kila pesticidů a syntetických hnojiv. Navíc má téměř všechna konvenčně pěstovaná bavlna GMO původ.
Po vypěstování bavlny se s chemií zdaleka ani nekončí ani nešetří. Bavlna se totiž dále zpracovává za použití dalších toxických látek, které ulpívají ve vláknech a dostávají se tak do přímého kontaktu s pokožkou či citlivými sliznicemi. Bavlněná vlákna jsou pak dále bělena pomocí chloru. Ten se však v přírodě ani v lidském těle běžně nevyskytuje, pouze jeho sloučeniny, ze kterých se pak samotný chlor synteticky vyrábí. V lidském těle i v přírodě se proto chlor špatně odbourává a hromadí se. Ve výsledku pak může poškozovat hormonální systém či se podílet na vzniku rakoviny. V případě hygienických potřeb se hotový bavlněný výrobek pak dále i chemicky barví a parfemuje, jako je tomu u toaletního papíru či dámských hygienických potřeb.
ANO! biobavlně
Na rozdíl od konvenčně pěstované bavlny se biobavlna pěstuje na ekofarmách, na nichž podléhá pěstování surovin přísným a jasně stanoveným pravidlům. Zakázáno je používání toxických chemických pesticidů, insekticidů a hnojiv i pěstování geneticky modifikovaných rostlin. Takto pěstovaná bavlna je pak rozhodně menší zátěží pro životní prostředí. Navíc na rozdíl od té konvenční nehrozí riziko alergických reakcí a produkty z ní vyrobené se nemusí bát používat ani alergici, osoby s citlivou pletí, ekzematici či malé děti.
ANO! bambusu
Bambus patří mezi velice univerzální rostliny. Nachází totiž uplatnění napříč mnoha odvětvími. Nejen, že se z něj vyrábí textilie, ale používá se také ve stavebnictví či jako obalový materiál. Poslední novinkou je takzvaný rostlinný plast, který se vyrábí právě z bambusu. Bambus je navíc jedlý a poměrně výživný, jeho výtažky se přidávají také do kosmetiky. Spolu s jeho nenáročností na pěstování a tím jak rychle roste, je pro svoji udržitelnost velmi silným adeptem na surovinu budoucnosti.
NE! umělým mikrovláknům
Utěrky a různé žínky z mikrovláken zažily před nedávnem velký boom a od té doby je můžeme najít skoro v každé domácnosti. Utěrky z mikrovláken jsou velice výhodné v tom, že se se snadno udržují, mají dlouhou životnost a široké využití. Také si při úklidu většinou vystačíte jen s nimi a není už potřeba používat čisticí prostředek. To vše mikrovlákno dovede. Bohužel se však z nich při jejich používání či praní uvolňují drobné částice, které jsou v přírodě nerozložitelné. Vzhledem k jejich mikrovelikosti je nedokáží zadržet čističky vod, a tak nejenže znečišťují vodní zdroje, ale hromadí se také v tělech vodních živočichů, kteří pak mohou skončit zrovna na vašem talíři.