zdroj: shutterstock.com
Dámské hygienické pomůcky řeší většina z nás minimálně polovinu svého života. Na začátku toho všeho je pečlivý výběr, konzultace s okolím a internetem. Každá se pak ustálíme ve výběru preferovaného způsobu a značky. Doba však jde dopředu a výrobci se neustále předhánějí v tom, kdo dřív přijde s novým tvarem, vyšší savostí, či jinou vychytávkou. Málokterou uživatelku však napadne řešit krom výše zmíněného i složení těchto hygienických potřeb.
Většina klasických menstruačních pomůcek má negativní dopad nejen na naše zdraví, ale i životní prostředí. Vyrábí se z umělých, chemicky bělených materiálů, či pesticidy napuštěné buničiny. Tento problém se však netýká jen vložek a tamponů. Bělení se týká i dalších hygienických pomůcek, jako je toaletní papír (kde se ještě navíc přidává barvení a umělá parfemace), prsní vložky pro kojící ženy či kosmetické vatové polštářky. Co nám hrozí, když tyto konvenční hygienické pomůcky používáme? A jaké jsou alternativy, když je chceme přestat používat?
Přejít na sekci článku:
Obsažené škodlivé látky
zdroj: shutterstock.com
Aby hygienické potřeby navozovaly dokonalý a mnohými žádoucí pocit čistoty, jsou chemicky běleny pomocí chloru. S tímto plynem se však volně v přírodě nesetkáváme, pouze s jeho sloučeninam. V našem těle se přirozeně vyskytuje například jako součást trávicích šťáv. Spousta ho však je do těla dodávána z okolí během každodenního života. Naše tělo jej špatně odbourává a tak se v něm hromadí. Dioxiny, jak se souhrnně označují chemické sloučeniny chloru, jsou pro živé organismy toxické. Poškozují hormonální systém, mohou způsobovat neplodnost a některé z nich mohou vést k rakovinnému bujení či vývojovým vadám u nenarozených dětí. Dioxiny může moderní člověk potkat během života ve městě na mnoha místech, nicméně u hygienických potřeb neexistuje krom estetiky, žádný rozumný důvod pro bělení.
Konvenčně vyráběné vložky a tampony obsahují i umělé hedvábí, tzv. rayon, jehož vlákna se během používání uvolňují a zůstávají uvnitř pochvy, kde pak dochází k podráždění, tvorbě drobných poranění a zánětů. Výrobci vložek se také v reklamách rádi chlubí tím, že jejich produkty obsahují polyakrylové absorbenty, ty způsobují, že se absorbovaná tekutina ve vložce „zázračně“ změní v gel. Co už však neříkají je, že narušují přirozené prostředí v pochvě a mohou způsobovat alergie. Samotné tampony pak mají vysokou savost. Nenasávají bohužel však jen menstruační krev. Dále také sekreci, která chrání pochvu před poškozením, nadměrným vysušováním a její specifické kyselé pH funguje jako ochrana před škodlivými bakteriemi. Vysušená sliznice je pak náchylná k tvorbě poranění, drobných vřídků a disharmonické pH může způsobovat zapáchající poševní výtok.
Další častý materiál, ze kterého se menstruační pomůcky vyrábějí, je bavlna. Konvenční bavlník se stříká pesticidy, herbicidy, hnojivy a dalšími chemikáliemi. Ty pak do okolního prostředí uvolňují jedovaté látky a část z nich zůstane i v samotné bavlně, z níž se pak vyrábějí samotné pomůcky. Pokud jsou vložky navíc ještě ovoněné nebo jsou vybaveny neutralizátorem zápachu, obsahují další škodlivé látky, jako jsou syntetická barviva, parfemace a další. Vložky mají často na spodní straně umělou vrstvu, která má zabránit protékání krve a ušpinění spodního prádla. Ta však brání pokožce v dýchání, čímže se zvyšuje riziko vzniku poševních infekcí.
