Eko máma: nevyhazujte zbytečně jídlo

Matka a dcera v přírodězdroj: Unsplash

Celosvětově platí, že zhruba třetina všeho vyprodukovaného jídla skončí v koši, což je asi 1,3 miliardy tun za rok. Máme pro vás rady, jak takovému plýtvání můžete předejít alespoň ve své domácnosti nejen pro lepší pocit, ale také pro snížení rodinných výdajů. Není to žádná věda – stačí plánovat trochu dopředu, znát vlastnosti jednotlivých druhů potravin a podle toho se k nim chovat. Spoustu zajímavých tipů najdete také na zachranjidlo.cz a pomáhat můžete s appkou nesnezeno.cz

Plánujte nákupy

Pro sebe i životní prostředí uděláte nejlépe, když budete nakupovat sezónní potraviny u lokálních prodejců. Nákupy plánujte dopředu, ale nepřehánějte to. Když nakoupíte spoustu potravin v akci a nestihnete všechno sníst, než se to zkazí, tak moc neušetříte. Ideální je vyrazit na nákup jednou za dva, tři dny a rozplánovat si, co budete vařit, ať se potraviny opravdu využijí – můžete zkusit appku Grosh. Stejně jako v šatníku, i ve spižírně nebo lednici bude vždy pár hlavních potravin, na které nedáte dopustit a jsou základem pro všechno vaření. Můžete si vést jednoduchou tabulku, kde každý člen domácnosti uvidí, když bude něco docházet může to rovnou dokoupit – ideální způsob, jak naučit hospodařit i starší děti. 

Skladujte chytře 

Pro správné skladování obecně platí, že potravinám svědčí sucho, chlad a tma. Ideální pro přehledné uchovávání zásob jsou průhledné dózy a obaly, abyste viděli, kolik čeho máte, a nestalo se, že vám pak bude chybět jedna důležitá surovina k vaření. Na mouku, sůl, rýži a luštěniny skvěle poslouží zavařovačky, které můžete naplňovat i v bezobalových obchodech a nedostanou se do nich moli. Na dózy můžete přidat štítky nebo je s dětmi hravě ozdobit, vaření pak bude ještě větší radost. Ze zbytkových látek můžete ušít pytlíčky na koření a pověsit je na háčky. Ovoce vám nejdéle vydrží se stopkou v papírovém sáčku při pokojové teplotě, kde i pěkně dozraje. 

Rozumějte údajům na obalech 

Mnoho lidí neumí rozlišit mezi údaji „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivost do“. Datum spotřeby najdete většinou na potravinách s relativně krátkou trvanlivostí jako jsou mléčné výrobky a maso. Minimální doba trvanlivosti značí potraviny, které se tak nekazí a mohou se prodávat i po daném datu jako těstoviny, konzervy apod. „Potravina po skončení doby minimální trvanlivosti bývá většinou v pořádku a vyhazovat se nemusí,“ říká Jiří Marek z analytického centra Glopolis. Někde datum trvanlivosti ani spotřeby nenajdete – například u potravin, na kterých to poznáme na první pohled jako ovoce a zelenina, a u těch, které se kazí buď hodně pomalu, nebo vůbec.

Maso a mléčné výrobky

Kvůli množství bakterií v živočišných produktech je třeba pravidelně kontrolovat jejich stav, který řekne víc než jen datum spotřeby na etiketě. Například u zrajících sýrů překročení data trvanlivosti ještě neznamená, že je musíte rovnou vyhodit do koše, je to spíše o našem selském rozumu – žluklý produkt určitě poznáte. Životnost másla prodloužíte, když ho přendáte do porcelánové nebo skleněné dózy, sýry zabalte do látky namočené v solném nálevu. Jogurt v kelímku postavte v lednici vždy vzhůru nohama, stejně tak vejce dávejte špičkou dolu. Nezapomeňte, že mléčné výrobky byste neměli skladovat hned vedle masa nebo ryb, protože snadno pohlcují zápach.

Chléb a pečivo

Pečivo je asi nejvíce vyhazovaným jídlem, ale dá se tomu snadno předejít. Každý druh pečiva totiž stárne trochu jinak – nejprve se proto pusťte do bílého pečiva a naopak nejdéle vám vydrží to z celozrnné nebo žitné mouky. Určitě ho nenechávejte doma v igelitovém pytlíku, ve kterém jste si ho přinesli. Před ztvrdnutím ochráníte pečivo nejlépe v látkovém pytlíku nebo kuchyňské utěrce, a když k němu přihodíte jablko nebo bramboru, vydrží vám ještě déle. Pečivo ale nikdy nedávejte do lednice, protože by zvlhlo a poté zplesnivělo. Čerstvé pečivo můžete i zamrazit – chléb a slané pečivo v mrazáku vydrží až půl roku, sladké pečivo jen 3 měsíce. 

Pěstujte vlastní ovoce a zeleninu

Obecně platí, že si nejvíce vážíme toho, co jsme si sami vyrobili. Proto si zkuste alespoň některé potraviny pěstovat sami doma. Na bylinky, jahody, ale třeba i rajčata a brambory nepotřebujete vlastní zahradu se záhony. Inspirujte se naším článkem o balkonovém pěstování. Představte si, jakou radost dětem udělá, když si budou moct vypěstovat vlastní rajčátka u sebe doma. Můžete si kreativně vyhrát s výrobou květináčů a dát rostlinám třeba i jména a uvidíte, že ekologická domácnost může být zábava.


A když jednou za čas uvaříte ze zbytků podle receptu ‚‚co dům dal”, určitě se nikdo zlobit nebude.