zdroj: shutterstock.com
Nejspíš už jste se setkali, tedy pokud občas navštívíte některou z mnoha čajoven u nás, se zajímavými názvy v čajovém lístku. V některé nabídce kupříkladu najdete čaje s názvem Procházka mechem nebo sklepem. V prvním případě se jedná o čaj pu-erh zelený, syrový, raw, sheng (mladé, zelené čaje nazývané Mao Cha) a v případě druhém o černý, tmavý, vyzrálý, shu. Také jste mohli zaznamenat další neotřelé názvy nápaditých čajovníků, kterými označují tento čajový klenot - Pu-erh, je to například Půdní průvan nebo Šťastná kostka, Pu-erh štěstí a podobně.
Pu-erh je speciální druh čaje, jenž se obvykle vyrábí, tedy až na pár výjimek, z velkolistého druhu čajovníku Camellia Assamica odrůdy "dyeh". Neobvyklé označení pu-erh se používá pro tmavý čaj (Shu Cha) pěstovaný v čínské provincii Yunnan, který se zpracovává užitím dodatečné fermentace. Pu'er neboli Pchuer je okresní město v této provincii ležící na jihozápadě Číny. Tato oblast je kvůli monzunu známa svým specifickým klimatem a docela vysokou nadmořskou výškou.
V oblasti Yunnan se čaj sklízí třikrát za rok a zvláštní druhy pu-erhu mají názvy podle sklizně. Tak existují například tzv. jarní závitky, jejichž lístky se vyznačují bílým chmýřím, pak druhá sklizeň, která probíhá na přelomu července a srpna (používá se pro výrobu lisovaných čajů) a nakonec tzv. zrnkový květ, kdy se čaj sklízí v září a říjnu a slouží k výrobě tabulkového čaje. Kvalitní tmavý pu-erh má mnohem tmavší barvu než normální černý čaj. Pokud ho necháte déle louhovat, jeho barva připomíná barvu černé kávy. Chuť tohoto čaje je velice pestrá. Velmi záleží na způsobu přípravy a jeho kvalitě. Obecně platí, že čím je pu-erh starší, tím má jemnější chuť a čím déle ho necháte louhovat, tím pak má chuť hrubší a zemitější. Vůně skutečně kvalitního tmavého pu-erhu je velmi specifická, zemitá s lehce nasládlým podtónem. V prvních letech bývá štiplavý až agresivní a časem jak zraje, se uhlazuje.
Přejít na sekci článku:
Proč je pu-erh nápojem císařů?
zdroj: shutterstock.com
V dávných dobách pu-erh patřil mezi nejvybranější čajové sorty, které byly podávány pouze čínským císařům. Běžný lid měl konzumaci podobných druhů čaje zakázán. Teprve mnohem později se začal císařský čaj rozšiřovat i mezi běžný lid. Bylo tomu nejspíš podobně jako s bojovými uměními a dalšími věcmi, které byly původně určeny tzv. vrchnosti.
Do dnešní doby není známa přesná výroba tohoto zázračného elixíru. Jedná se o tajemství, které je pečlivě střeženo. V tradiční čínské medicíně je pu-erh považován za léčivo. Je to především z důvodu dodatečné fermentace, při které se uvolňují příznivé bakterie, jež pak způsobují jeho léčivé působení. Dalším důvodem je to, že se sklízí z těch nejstarších čajovníků, které jsou napadeny stromovou plísní. Pu-erh se nezařazuje mezi černé čaje, protože ty se nechávají ještě dosušit na slunci. Sám pu-erh je 2x fermentovaný, a to 1x je pražen na pánvi a druhou fermentací je vyzrání plísňové kultury.