zdroj: shutterstock.com
Antibiotika jsou látky, jejichž základní dělení je na antibiotika s účinky bakteriostatickými, která zamezují množení mikroorganismů a na antibiotika s účinky baktericidními, tj. že bakterie usmrcují. To je velmi suchá a zjednodušená definice pojmu antibiotika. Musím přiznat, že uznávám, že antibiotika zachránila miliony lidí na celém světě, ale poslední dobou bohužel dochází k jejich nadužívání. Jen tak na okraj: Věda začala antibiotika používat před necelými sto lety.
Lidstvo se setkává s bakteriálními infekcemi už po celá staletí a snaží se před nimi chránit. Jenže si vezměte kupříkladu národy, které žijí v souladu s přírodou - třeba v pralese a podobně. To jsou ti, které naše civilizace nazývá divochy nebo primitivy. Myslíte si to rovněž? Tito lidé, kdyby jim nebyla zabírána půda a káceny právě deštné pralesy, by v tomto souladu žili dál a obešli by se i bez naší medicíny. Ostatně po celá dlouhá staletí tomu tak bylo. Pokud se v "divočině" zranili, řešili to na místě prostřednictvím přírodní medicíny - u nich v pralese. Naučili se rozeznávat různé byliny, stromy a jiné přírodní dary. A navíc měli a mají šamany, kteří je léčí a vyhánějí z nich "zlé duchy".
Přejít na sekci článku:
Co patří mezi přírodní antibiotika?
zdroj: shutterstock.com
Mezi osvědčená přírodní antibiotika patří například česnek medvědí i setý, cibule, lichořešišnice, med, propolis, skořice, kurkuma, zázvor, kardamom, hřebíček, šalvěj, tea tree olej, echinacea, bergenie, lišejník islandský, třezalka, žampion polní, dračí krev, eleuterina cibulovitá, březovník obecný. Z některých bylin se připravují esenciální oleje, které mají též antibiotické a antimikrobiální účinky. Jsou to, například oregánový, tymiánový, bazalkový či levandulový, olej z černého kmínu, ... Dalšími skvělými pomocníky z přírody mohou být třeba manukový med, Pau d'Arco, extrakt z olivového listí, extrakt z grapefruitových jader, vodilka kanadská, koloidní stříbro a další.
To je docela slušný seznam, že? Naši předkové používali však i takové látky, které jim život mohly bohužel i zkrátit. Byl to např. arzenik, strychnin či sloučeniny rtuti. To už bylo lepší zvolit sloučeniny stříbra. Ostatně i v dnešní době se léčitelství a přírodní medicína vrací ke koloidnímu stříbru. Naštěstí o pár řádek výše uvedená přírodní léčiva skutečně fungují jako velmi účinná přírodní antibiotika. Pokud budou tyto "léky" správně připraveny a dávkovány, nemusíme se obávat nežádoucích vedlejších účinků, jako je tomu v případě léků chemických.
