zdroj: biooo.cz - Mája Ráblová
Upřímně? Leskům na rty jsem holdovala naposledy někdy na základní škole. Tyhle jsou ovšem jiné! Barvami, leskem, chutí i nechemickým složením.
Čím mě lesky na rty odpuzují je přehnaný lesk, lepivost, chemické ovocné příchutě, nehezké složení a špatná výdrž, i když ta je nakonec u takových typů spíše k užitku. Lesky od Lily Lolo nepůsobí na rtech nepřirozeně nablyštěně. Nedělají přehnané odlesky, neobsahují velké šílené třpytivé kousky a nevoní syntetickou přesládkou jahodovostí. Tak už víme jaké Lily Lolo lesky nejsou a teď, jaké opravdu jsou?
- Chutnají a voní po čokoládě!
- Barvy jsou univerzální!
- Jsou lehké!
- Jemně až středně kryjí!
- Složení je pečující!
- Mají výdrž!
Od tělového odstínu přes meruňkové až k tmavším růžovofialovým. Některé odstíny obsahují jemné zlatavé drobné třpytky, které podpoří letní opálený vzhled. Mým favoritem ovšem je tmavší růžový odstín bez třpytek s názvem Bitten Pink.
Lily Lolo lesk na rty - odstín Bitten Pink.
Většinou se vyhýbám ricinovému oleji v dekorativní kosmetice, obzvlášť, pokud je hlavní složkou. Zaprvé mi nebývá příjemný, rtěnky i balzámy mi díky němu připadají příliš hutné a paradoxně vysušují. Ovšem u vychytané kombinace se včelím voskem, jojobovým olejem, karnaubským voskem z listů brazilské palmy a voskem z mexické palmy Candelila mi tento problém nevzniká.
Jediné, co mě u lesků Lily Lolo upřímně mrzí, je použití karmínu jako červeného barviva. Doufám, že (nejen) tento výrobce některé složky ve svých výrobcích přehodnotí a nahradí je neživočišnými.
Osobní tip: Odstíny se dají mezi sebou krásně míchat a kombinovat, i houbička je kvalitně vyrobená a opravdu se s ní i dobře nanáší. Ve chvíli, kdy v Lily Lolo laboratoři umíchají tento lesk ve veganské verzi, určitě zakoupím nejméně ve dvou barevných variantách!