zdroj: shutterstock.com
Také si občas pokládáte otázky typu: Věřím si? Bojím se? Čeho? Uživím se? Dělám, nebo spíš žiju to, co mne baví a naplňuje? Nejspíš si něco podobného říká většina z nás, když jsme unavení, naštvaní a přemýšlíme, jak a kam dál...
Rádi bychom odpočívali, lenošili a nehnali se jen tak za vyděláváním peněz, abychom zaplatili všechny ty "složenky, krávy jedny zelený nenažraný", nyní růžový... Tato slova pronesená hlavním hrdinou filmu Kolja, panem Loukou, jsou stále aktuální! Dnes ještě možná víc než v tehdejší době. Prostě a jednoduše: Kde stále brát na složenky za nájemné, pojištění, za školku,... A udělat si čas jen pro sebe a své blízké... A také jak odjet na vysněnou dovolenou či si prostě průběžně plnit svoje sny? A horu dalšího. A jak to udělat způsobem, abychom byli radostní, nabití energií a šlo to nějak spíš snadněji nebo samo?
Přejít na sekci článku:
Jste křečkem v kolečku nebo vás hned něco nerozhodí?
zdroj: shutterstock.com
Máte pocit, že jste jako křeček v kolečku a zastavíte se jedině, když si jdete večer lehnout? A to mozek často stejně úpí pod tíhou informací a kolikrát nám tak nedovolí spát klidně, spokojeně a blaženě až do ranního rozbřesku. Anebo ráno vstáváte odpočatí, plní energie a těšíte se na to, co vám přinese nový den? Určitě si říkáte, jestli to jde změnit. Naprosto s vámi souhlasím: jde! Všechno přece jde, když se nám chce. A kdo jiný může změnit náš život nebo přístup k němu než my sami?
O naší mysli se říká, že je jak těkavá opice, která neustále skáče ve větvích stromů. A proto ji potřebujeme usměrnit a zklidnit. Teprve potom se můžeme cítit lépe, pracovat i odpočívat vyváženě a koukat se na svět kolem sebe s větší pohodou a laskavostí. Ve východních kulturách se často zmiňuje neposedná mysl. Tuto neposednou nezbednici nádherně vystihuje metafora „Naše mysl je jak neposedná opice. Neustále poskakuje z větve na větev...“
Jak to tedy můžeme změnit? A hlavně jak to lze změnit hned teď? Zkuste tanec, divoký tanec nebo bojová umění či něco jiného podobného typu a pak k tomu přidejte meditaci. Krůček po krůčku..., anebo v dnešní době naopak hodně rychle, abychom si zachovali zdraví a čistou nezatíženou mysl. Dobrým doporučením, jak pracovat s emocemi a s myslí je také kniha "Čtyři dohody“ od Miguela Ruize. Další spousta lidí, asi však menší část než je ta první, chodí k různým terapeutům - na psychoanalýzu, regrese, rodinné konstelace atd. A zbývající část lidstva se účastní všelikých seminářů, kurzů a podobně. Všechna tato lidská snažení mají stejný cíl: Najít sama sebe a být už přece konečně šťastný... To zajisté uznáte, chceme přece všichni :-)
