zdroj: unsplash.com
Bylo, nebylo… Jednoho krásného zimního rána, konkrétně na Štědrý den, si Žena řekla: „Konečně si udělám tak krásný den, abych si ho opravdu užila a s radostí na něj vzpomínala“. Nechtěla dopustit, aby to dopadlo jako každý předešlý rok, kdy od rána do večera připravovala, uklízela, vařila a pak, jak když lusknutím prstu, byly dárky rozbalené, večer končil a ona vůbec netušila, jak je možné, že ten výjimečný den utekl a ona cítí pouze únavu. Tak tohle už ne, zařekla se. Ale jak na to?
Neřešit blbosti
Ráno Ženu nejdřív napadlo, že by měla ještě trochu uklidit a možná ještě přeprat vánoční ubrus, protože si nebyla úplně jistá, jestli je opravdu dokonale čistý. Ale moment! Vzpomněla si na své přání a uvědomila si, že přehnaně naklizený byt jí pohodu nezaručí a ve finále se stejně něco po…kazí a ideální to nebude nikdy. Řekla si, že dnes se nebude ničím stresovat. Ať už pes něco rozkouše, připálí jídlo, soused místo koled pustí metal a bude se v domě po chodbě prohánět ve slipech omotaný vánočními světýlky… čert to (ho) vem.
Láska patří lidem, ne věcem
Žena si udělala čaj, zapálila svíčku v aromalampě se svým oblíbeným vánočním éterickým olejem a čekala, až se vzbudí její nejbližší. Napadlo jí, že si den chce užít hlavně s nimi a neřešit pořád to, jestli se všechno stihne, jestli má správně udělaný vlasy a co by si tak asi pomyslel ten nebo onen, pokud by k nim přišel na návštěvu a že to není klišé, ale opravdu jsou to nejdůležitější co na světě má a neměnila by ani za nic. A má hlad. Nastala zásadní otázka – vidět zlatý prasátko nebo se najíst jako prasátko? Ta druhá varianta bude zaručeně lepší. Stejně se jí po hladovce akorát stáhne žaludek a pak do sebe nedostane tolik bramborového salátu, kolik by chtěla. A na salát se přece těší celý rok! Tedy je rozhodnuto.
Dětské radosti
Po vyřešení vnitřního dilema ohledně snídaně začala Žena přemýšlet o tom, proč se jako dítě na vánoce tak hrozně těšila? Bylo to kvůli dárkům? Nebo že se jí rodina více věnovala? Nebo proč? Dělala něco speciálního? Jasně – byly to hlavně dárky. Protože si je sama nemohla koupit a milovala překvapení. Teď už si většinu věcí pořídí sama a dárky si letos stejně předem vybrala, takže prostě VÍ a pokud dostane zase nějakou věc do domácnosti jako super překvapení, tak možná raději nevědět:). O tom už to tedy nebude. Tak co teď? Co by tak dělala, kdyby byla dítě?
Mohla by společně s rodinou vyrazit třeba na procházku do lesa nakrmit zvířátka, nebo pokud se stane zázrak a napadne sníh, třeba jít sáňkovat nebo stavět sněhuláka. Pak by si mohli zahrát nějakou společenskou hru a podívat se na pohádky. Možná by neškodilo oprášit nějaký vánoční zvyk ANEBO, což bude ještě lepší, si nějaký vlastní vytvořit. Třeba hledání pokladu, nebo vánoční masáž nohou. No něco vymyslí. A taky zavolá příbuzným, které dlouho neviděla, a řekne jim něco hezkého. Nebo alespoň napíše sms. Hezkou, samozřejmě. A sní hodně cukroví. Prase už je stejně v tahu.
Šťastný, nebo dokonalý?
Kapr nebo veganský karbanátek? Svíčky, koledy, vůně mandarinek, prskavky, sníh, svařák, pohádky, čokoláda z vánoční kolekce, zapálený františek, zapálený stromeček… ať už vám vánoce a Štědrý den připomíná cokoliv, zkuste si je hlavně udělat hezký. Ne ideální za každou cenu. To je totiž zásadní rozdíl. Všemu pomůže dobrá nálada a trocha té dětské radosti a bezstarostnosti, o kterou v dnešní době zbytečně přicházíme. Pokuste se jí objevit alespoň pro dnešek a udělejte si ten den prostě krásně nezapomenutelný jako naše Žena.