Vánoční úklid jako detox mysli i domácnosti

5,0 5
7

Vánoční úklid jako detox mysli i domácnostizdroj: pixabay.com

Odkud se vlastně bere taková potřeba předvánočního úklidu? A je to o čistých oknech a vyleštěném rodinném stříbře? Určitě je prima mít na svátky hezky uklizený byt, ale tak nějak podvědomě tušíme, že pod pozlátkem a honbou za vánočními dárky se skrývá trochu jiná pointa.

Adventní čas byl vždycky dobou rozjímání a pohledu spíš dovnitř než ven. I sama příroda nás nabádá extrémně krátkými dny ke zklidnění. Ale my jako bychom dělali úplný opak. Hromadíme nové věci, nakupujeme kvanta toho, co ani nepotřebujeme, natož abychom se zajímali o stav naší duše a mysli či o vztahy s lidmi kolem nás.

Aby bylo jasno, nenabádám k tomu, abychom nenakupovali dárky a místo toho navštívili nejbližší kostel. Ale spíše abychom tak trochu vyvážili to frenetické bláznění a naše osobní životy.

Pojďme si představit, že takovou metaforou k předvánočnímu úklidu v bytě je i úklid v našich hlavách. Dopřejme detox jak našemu obydlí, tak i naší přetížené hlavě. Takový důkladný úklid ve vašem domově totiž může zpětně vaši psychiku velmi pozitivně ovlivnit a naopak. Za celý rok i za mnoho let jsme na jednom místě určitě všichni nahromadili spoustu věcí. A s adventním časem a koncem roku není tak úplně od věci udělat si malou inventuru. Začít totiž nový rok s čistým stolem i hlavou může být velice účinné. Život je proud a pokud se chceme na své cestě plynule pohybovat, neměli bychom s sebou nosit nadbytečnou zátěž. Jako když letíme balónem a začínáme klesat k zemi, tak odhodíme pytle s pískem, abychom se vznesli zase výš. Jen si představme, že bychom měli nést na zádech všechno to harampádí, co jsme nahromadili.

Takový dobře provedený vánoční úklid může přinést nečekané objevy. Najdete něco milého, na co jste už úplně zapomněli, a také je to příležitost k odhození zbytečné citové zátěže. Sentiment je totiž někdy sakra těžký, to si spousta lidí vůbec neuvědomuje, brání nám v prožívání nových věcí. Protože kam všechny ty nové věci chcete dát? Často pro ně není především v hlavě místo. A nejhorší je, že nadměrná zátěž člověka drží zaseklého na jednom místě, někdy i v minulosti, a málokdy si to už uvědomujeme

Takový mentální detox člověka dokáže vytrhnout z jakéhokoliv polosnění či letargie, zvyku chcete-li. Nejde o to naleštit pořádně okna a utřít prach, ale spíše vysmejčit naše třinácté i čtrnácté komnaty a sklepy v našich myslích a přitom taky kouknout do těch krabic ve skříni. Kolik se tam schovává věcí, na kterých lpíme jenom ze zvyku, z lenosti nebo ze sentimentu. Často doma najdeme věci, které jsme v ruce nedrželi už několik let. A co ty šaty, které jsou už obnošené, parádu s nimi neuděláme, ale necháváme si je pro tu vzpomínku, jak nám to v nich slušelo na kolonádě? A co ty haldy starých časopisů, které si už nikdy nepřečtete, protože se pořád tisknou a prodávají nové?

Při takovém úklidu se můžeme jednoduše ptát: Je to věc, kterou nutně potřebuji? Dává mi ta věc něco? Mám ji ráda? Jak dlouho jsem ji už nepoužila? Můžu ji někomu darovat? Tak jako nám často už spousta věcí neslouží, tak nám neslouží ani spousta myšlenek v hlavě. Určitě je prima mít krabici na krásné vzpomínky, na obrázky našich dětí, jejich dopisy Ježíškovi, suvenýry z cest a výletů, rodinné fotografie. Ale není třeba žít v muzeu vlastního života, je dobré ten život raději prožívat skrz zážitky než skrze věci. Ty nejdražší vzpomínky by člověk měl oprašovat především ve svém srdci, nikoliv na přeplněné poličce, protože kamkoliv půjde, půjdou vzpomínky s ním. A můžeme takový úklid pojmout nejen jako akci “vyházím všechno nepotřebné”, ale také jako charitativní akci, kdy věci, které už my nepotřebujeme, mohou jiným udělat ještě spoustu radosti.

A není to nakonec ten pravý způsob Vánoc? Můžeme se zeptat Grinche, co by nám na to řekl.

Jak se vám článek líbil?