zdroj: pixabay.com
Klíčky jsou takovou superstar mezi všeobecně zdravými potravinami, dokonce i mezi superzdravými superpotravinami. :-) Jejich velkou výhodou je, že si je můžete připravit sami doma, kromě trochy času a menší finanční investice do semínek, vás moc stát nebudou. Pamatujete si na článek „Proč a jak odemykat ořechy a semínka“. Odemknutí celého výživného potenciálu semínek dosáhnete jejich pouhým namočením. Zatímco u klíčků nebo dokonce microgreens jdete ještě o krok či dva dál. U klíčení si logicky počkáte, dokud se na semínku neobjeví klíček. Microgreens si vypěstujete tak, že kromě klíčku necháte vyrašit i malinkou rostlinku.
Naklíčená semínka obsahují vysokou koncentraci antioxidačních živin, enzymy, vitaminy a vlákninu. Prostě v semínku je zabaleno všechno, co potřebuje mladá rostlinka ke svému růstu. A přesně tyto prospěšné látky můžete i vy dopřát svému tělu. Proces klíčení či jen pouhé odemykání navíc semínka účinně předtráví. Většina semínek je totiž vybavena ochrannou vrstvou tak, aby když je sezobnou třeba ptáci, prošla jejich zažívacím traktem bez narušení, oni je mohli později vytrousit někde jinde, a tím zajistit rozmnožování dané rostlinky.
Proč je dobré klíčit?
Pravidelná konzumace naklíčených semínek vám výrazně zlepší trávení. Zdravý trávicí systém se vám potom odvděčí i v podobě pevnější imunity, hezčí pleti a prostě celého fungování vašeho těla. Obsah vitaminů v semínkách se díky klíčení může znásobit až o 500 %. Klíčky jsou proto ideální hlavně pro ty, které velmi často skolí obyčejná rýma nebo chřipka, zkrátka jsou pořád „nahromadě“. Výživná síla klíčků si však může poradit i s takovým těžkým kalibrem, jako je třeba rakovina. Pomáhají totiž s regeneraci organismu a zároveň zpomalují rakovinné bujení. Jsou proto vynikajícím doplňkem stravy nejen při protirakovinné léčbě, ale i během rekonvalescence.
Pěstování vlastní microzahrádky
Klíčení není žádná výživová novinka. Už ve středověku se například dával naklíčit hrách, který se pak upravoval naslano nebo nasladko a říkalo se mu pučálka. Klíčení je totiž skvělý způsob, jak si třeba během zimy zajistit potřebné vitaminy a minerály, když zrovna nic moc sezónního neroste. Klíčit se dá prakticky všechno, co má potenciál k tomu, aby z něj vyrostla rostlinka – luštěniny, obilniny, semínka, zelenina či bylinky. Ne všechno je však pro náš organismus dobře stravitelné, některé nejsou dokonce ani jedlé.
Která semínka můžete klíčit?
Nejsnáze se klíčí třeba adzuki, čočka (červená, zelená i hnědá), fazole mungo a zelený či žlutý hrách. Vyklíčit můžete nechat i cizrnu, ale dalším druhům luštěnin se raději vyhýbejte, protože jsou pro naše zažívání obtížně stravitelné, některé jsou dokonce v syrovém stavu toxické. Snad úplně nejrychleji klíčícími i rostoucími jsou semínka řeřichy. Určitě jste si v dětství v zimě malou řeřichovou zahrádku na misce s vatou na parapetu pěstovali. Řeřicha kromě pikantní chuti vyniká i obsahem vitaminu C, který se nám obzvláště v zimních měsících hodí, dále také obsahem minerálů, jako je železo, hořčík či vápník. Stimuluje imunitu a podporuje přirozenou detoxikaci těla.
Podobně pikantní chuť, rychlost růstu a klíčení řeřichu dohání semínka ředkvičky. Vyrovnávají se jí také obsahem živin – mají vysoký obsah vitaminu C a vitaminů z řady B. Spouští detoxikační procesy a působí očistně především na játra a ledviny. Naklíčit se dají i takzvané pseudoobilniny, jako je amarant, quinoa nebo pohanka. Jen u pohanky si dávejte pozor, abyste ji konzumovali jen ve fázi klíčení. Pohankové výhonky jsou totiž pro naše tělo toxické. Stejně dobře vám vyklíčí i nasadí výhonky klasické obilniny, například špalda, ječmen, oves, proso, rýže nebo tolik zdravotně stíhaná pšenice. Naklíčené obilniny jsou vhodné i pro lidi citlivé na lepek, protože klíčením se obsah lepku v obilninách výrazně snižuje.
Klíčit jdou i semínka zeleniny. Z takových řepných semínek vám vyrostou krásně zbarvené červené stonky se zelenými lístky. Výhonky řepy se budou nejen krásně vyjímat na vašem talíři, ale taktéž vaše tělo zásobí spoustou vitaminů a karotenu. Podobně dekorativní jsou i microgreens z červeného zelí, které jsou jak jinak než celé červené. Z kedlubny můžete mít světlé, tmavě fialové i modrofialové výhonky. A podobně jako u klasické zeleniny můžeme obecně říct, že čím víc barev, tím víc vitaminů a dalších živin.
Temně zelenou barvu zase svému talíři dodáte kromě ředkvičky a řeřichy i výhonky rukoly, špenátu, koriandru, kopru i bazalky. Rychle vám vyrostou a vašim pokrmům dodají typickou pikantní chuť semínka hořčice. S nimi ale buďte trochu opatrní, protože jsou opravdu pálivá. Na druhou stranu vám skvěle vydezinfikují zažívací trakt a případní paraziti se před jejich štiplavou chutí dají na úprk. Vyklíčit můžete nechat i protizánětlivou lichořeřišnici či univerzálně posilující vojtěšku.
Jak správně klíčit?
K tomu, aby semínka začala klíčit, je třeba je první namočit. Délka namáčení se však liší semínko od semínka. Po uplynutí potřebné doby vodu slijeme a semínka necháme při pokojové teplotě nejlépe někde v temnu. Pravidelně je však minimálně třikrát denně proplachujeme a vodu slíváme. Semínka nesmí stát ve vodě, jinak by začala hnít či plesnivět. Během té doby začínají klíčit. Doba samotného klíčení se také různí. Pokud si vystačíte s klíčkem, můžete semínka v poslední den klíčení nechat na denním světle. Vytvoří se v nich tak zdraví prospěšný chlorofyl. Pro pěstování microgreens budete potřebovat nějakou mističku nebo malý truhlík, do kterého semínka vysejete. Podobně jako když si předpěstováváte sazeničky na zahradu jen s tím rozdílem, že tady budete plody své práce sklízet mnohem dřív. Můžete je také vyset hustěji, protože výhonky nebudou mít dlouhou životnost a pro pouhé vytvoření výhonku semínko nepotřebuje moc prostoru.
Jak klíčky používat?
Klíčky jsou naprosto všestranné. Můžete si s nimi ozdobit obložený chléb s pomazánkou, posypat si s nimi polévku nebo je zamíchat do různých salátu. Hodí se jako obloha ke každému jídlu, když potřebujete dodat „něco zeleného“. Kromě zdobení s nimi však pokrmu dodáte samozřejmě i spoustu výživných látek.