Přejít na sekci článku:
Celostní medicína aneb pomoz si sám
zdroj: shutterstock.com
Ten největší rozdíl, který musí každý, kdo začne byť jen koketovat s celostním přístupem, je rozdílný koncept zodpovědnosti. V našem zdravotnickém systému jsme zvyklí, že je to lékař, kdo ví, co se s námi děje a tím pádem také přebírá přímo i nepřímo veškerou zodpovědnost za léčbu, za její úspěch či neúspěch. Na nás je jen to, abychom ji záměrně nesabotovali, tudíž polykáme prášky dle rozpisu, dodržujeme pokyny a chodíme na kontroly. A čekáme na výsledek. Pokud se nedostaví, tak vina a naše rozhořčení padá na lékaře, který nás buď špatně diagnostikoval nebo navrhl špatnou léčbu nebo je s ním samotným prostě něco špatně. Protože od toho tu přece je a tak dlouho studoval, aby poznal, co nám schází a dovedl to napravit. Nepřipomíná vám to maličko situaci, kdy vezete auto do servisu?
Celostní léčebné systémy oproti tomu předpokládají, že nemoc nebo problém vzniká porušením původní rovnováhy ( rovnováha zde může být chápána velmi široce a v některých případech nás zatáhnout trochu až do metafyziky, pokud to pojmenujeme západní terminologií). A ta rovnováha je u každého člověka jedinečná, neb každý z nás je jedinečný. Nelze tedy paušálně říci, čím je ten který symptom způsoben, terapeut vždy bere zřetel na to, že pracuje s konkrétním člověkem. A že ten konkrétní člověk zná svůj stav nejlíp, přestože to v danou chvíli není schopen přivést do vědomí. A terapeut na sebe bere roli průvodce, který pomáhá pacientovi nalézt cestu k tomu, aby sám v sobě objevil podobu té původní rovnováhy. A už jsme zas maličko v metafyzice, že :-) Ale to nevadí. Lapidárně řečeno to prostě znamená, že sami víme nejlépe, co nám je. Ale také sami před sebou dokážeme nejlépe skrývat, co to je a proč se nám to děje. A terapeut nám má nastavit zrcadlo takovým způsobem, že se k tomu postupně dopracujeme. Ale odpovědnost za náš stav na něj házet nemůžeme.
A v té zodpovědnosti tkví další výhoda celostního přístupu. Pokud dokážeme vidět zodpovědnost jako výhodu ovšem. Je mnoho věcí, které zvládneme skutečně sami. Zvlášť v dnešní době, kdy dostat se k informacím není žádný problém, spíš naopak. Ale na začátek nám postačí selský rozum. Protože jedním z velkých problémů západní medicíny není to, že nedokáže lidi vyléčit, ale to, že od ní spousta lidí očekává zázraky, které se pak jaksi nedostavují. Pomaličku začíná být každému jasné, že nemůže přes den sníst, na co přijde, aby pak navečer do sebe hodil zázračnou tabletku spalující tuky a ráno se probudil o dvě kila lehčí. Ale stále má hodně lidí pocit, že je skoro až jedno, co jedí, jestli a jak se hýbou a jak vlastně žijí, ale v momentě, kdy se ohlásí nějaká nemoc, spěchají si k lékaři pro zázrak a tváří se, že to na ně spadlo někde shůry. Přitom jak zdravě jíst a mít přiměřený pohyb, to jest základní zásady zdravého životního stylu, to skutečně nemusíme hledat někde v moudrých knihách ani běhat po přednáškách. Ano, je to triviální. Ale je to základ.
