zdroj: shutterstock.com
Nic, co se nám děje, není náhoda. A nemoc už vůbec. Virům, bakteriím, stresu jsme vystaveni neustále a stejně onemocníme v jeden konkrétní okamžik. Příčina tedy nemůže být pouze venku, ale také – a hlavně – uvnitř. Nemoc má svůj symbolický psychologický rozměr, je to řeč duše, která se projeví prostřednictvím těla. Naučíme-li se vnímat, co nám duše prostřednictvím nemoci sděluje, dokážeme se daleko efektivněji léčit a vyléčit. A to často i bez pomoci konvenčních léků.
Co nám tedy chce duše říct, pokud se podíváme na nejběžnější neduhy?
Chřipka – v případě chřipek a viróz hovoří duše skutečně velmi jasně, vlastně celé tělo doslova křičí „zpomal a lehni si!“. Je to stav, kdy máme všeho po krk (ve kterém nás škrábe, ale bez zánětu), jsme našnupnutí na všechno (máme plný nos nebo nám z něj teče), třeští nám ze všeho hlava.
Zatuhlé a bolavé klouby – nedokážeme se zvednout a pokračovat v cestě. Takováto chřipka jednou za rok nám naznačí, že jedeme příliš rychle a nemyslíme na odpočinek, ovšem pokud se objevuje opakovaně, tak to hovoří on celém našem způsobu života, kdy se nedokážeme zastavit a začít dělat věci tak, abychom si jimi neubližovali.
Angína – bolestivý zánět mandlí. Zánět kdekoliv v těle naznačuje konflikt. Uvažovali jste o tom, co všechno musíte ve svém životě spolknout? Třeba se vám to až tak úplně nelíbí. Mandle jsou vstupní brána do těla, obranné mechanismy. Polykáme často věci, které se nám příčí, zhusta o tom ani nevíme. Angína nám naznačí, že je čas po tom začít pátrat.
Kašel – a nechcete se náhodou na něco vykašlat? Někomu nakašlat? Říct něco, co se tak úplně neodvažujete a tak slova zaniknou v záchvatu kašle? Kašel je jako hlasový projev dost agresivní, je slyšet a málokdy jde zadržet. Najděte oblast, ve které se projevujete méně výrazně, než byste rádi a zapracujte na svojí nesmělosti v komunikaci.
Bolesti zad – občas si toho naložíme víc, než dokážeme unést a bolavá záda nám to důrazně připomenou. Snažíme se udržet postoj, který nám není vlastní a čím urputněji se o to snažíme, tím více to bolí. Záda jsou naše opora a jestliže bolí, naznačují, že si nestojíme tak, jak bychom ve skutečnosti chtěli. Bolesti v kříži pak ukazují na existenční tíži, ramena a šíje pak emocionální zátěž.
Bolesti hlavy – často se snažíme v hlavě vypořádat s tématy, které jí nepřísluší. Přemýšlíme stále dokola o něčem, co nemůžeme změnit, o minulosti, o budoucnosti…Na místo prožitků postavíme myšlenky, na místo vlastní aktivity přemýšlení. Máme pak všeho plnou hlavu, těžkou hlavu, máme pocit, že se nám hlava rozskočí. Hledáme řešení v situaci, kterou bychom měli buď nechat být nebo prožít na úrovni emocí.